FPÖ varuje: Video sledování musí chránit svobodu občanů!

FPÖ varuje: Video sledování musí chránit svobodu občanů!

mluvčí FPÖ pro vnitřní záležitosti, NAbg. Mag. Gernot Darmann kriticky komentoval snahu ministra vnitra Karnera o video sledování. Zatímco FPÖ obecně video sledování podporuje, Darmann varuje před možnými totalitními podmínkami, které by z toho mohly vyplývat. Zdůrazňuje, že video sledování by nemělo být používáno plošně, ale spíše specificky v takzvaných „kriminálních hotspotech“. Darmann vidí smysl v používání této technologie pouze ve speciálních situacích, například pro podporu policie při pátrání.

"Je důležité, aby byla zachována základní práva a svobody nezúčastněných kolemjdoucích," řekl Darmann a kritizoval, že občané by neměli být bezdůvodně špehování. Tento názor podporují i ​​diskuse o video dohledu v Německu, kde tisíce a tisíce kamer zaznamenávají chování milionů lidí. V Německu je video sledování často používáno městy, společnostmi veřejné dopravy, společnostmi a soukromými osobami k ochraně osob a majetku a k prevenci a stíhání zločinů, jak vysvětluje [bfdi].

Cílený monitoring a právní základ

Darmann také vidí použití video sledování jako součást „bezpečnostního balíčku“, který byl zahájen za FPÖ ministra vnitra Herberta Kickla a ÖVP. Ústředním prvkem balíčku je procedura „rychlého zmrazení“, která umožňuje oficiální použití dat z video dohledu. FPÖ také požaduje větší přítomnost policie a nulovou linii pro imigraci, aby čelila bezpečnostním problémům, které mimo jiné vyvstaly ze škrtů ve výkonné moci a nekontrolované masové imigrace.

Na druhou stranu kamerový dohled představuje zásah do základního práva na informační sebeurčení, které je zřejmé z obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR). V Německu platí přísná regulace, která má zajistit, aby taková opatření měla právní rámec a nebyla svévolná. Algoritmické technologie rozpoznávání obličejů, z nichž některé byly testovány v pilotních projektech, také vyvolávají etické otázky, protože mohou vést k nepodloženým opatřením, jako je zatýkání, a mohou zvýšit sociální nerovnosti.

Mezinárodní srovnání a strategické rozdíly

Studie o video dohledu ukazuje extrémní rozdíly v hustotě kamer po celém světě. Zatímco Dubaj má nejvyšší hustotu s více než 8 500 kamerami na km², Mnichov má pouze 32 kamer na km². Na druhé straně Londýn, který má kolem milionu veřejných kamer, je používá téměř výhradně k boji proti zločinu, boji proti terorismu a kontrole dopravy. Zastánci ochrany dat však v každém z těchto případů varují před možným narušením soukromí a diskuse o rozšíření videodohledu v Německu se často zaměřuje na silně frekventovaná místa nebo místa s výskytem kriminality.

V Německu je veřejné mínění rozdělené. Zastánci tvrdí, že video sledování může zvýšit míru objasnění zločinů, zatímco kritici poukazují na možná omezení občanských svobod. Studie ukazují, že video sledování může ovlivnit chování lidí, což vede k mrazivému efektu, kdy se občané chovají v souladu, aby se vyhnuli možným nevýhodám, jak uvádí [all-about-security].

Používání technologií video dohledu je i nadále kontroverzní, přičemž více než kdy jindy je kladen důraz na balancování mezi bezpečností a ochranou dat.