Domácnosti v nouzi: Až 1 000 eur navíc za přechod na zelenou energii!

Domácnosti v nouzi: Až 1 000 eur navíc za přechod na zelenou energii!

Mluvčí FPÖ Dolní Rakousko pro energetiku LAbg. Dieter Dorner vyjadřuje znepokojení nad rostoucími náklady na sítě a finanční zátěží, kterou budou muset domácnosti očekávat v důsledku energetického přechodu. Podle Dornera by dodatečné roční náklady pro rodiny mohly činit až 1000 eur, což popisuje jako přímý důsledek „zelené ideologie“ a politiky černo-zelené federální vlády a současné koalice semaforů. Rostoucí ceny nejsou jen krátkodobým jevem, ale budou mít dlouhodobý dopad na spotřebitele prostřednictvím síťových nákladů, jak vysvětluje v nedávné tiskové zprávě.

Dorner zejména varuje před blížící se vlnou energetického znečištění, která by mohla nastat od ledna 2025. Zákazníky zatěžují vysoké investice do rozšiřování sítě, které jsou nezbytné pro integraci alternativní výroby energie v Dolním Rakousku. Od roku 2025 již nebudou platit opatření federální vlády na tlumení cen, což by mohlo situaci ještě zhoršit.

Předpokládané náklady pro domácnosti

FPÖ očekává dodatečné roční náklady na elektřinu pro domácnosti v rozmezí 200 až 700 eur v závislosti na velikosti domácnosti a příslušném poskytovateli. V příkladu výpočtu jsou čtyřčlenné rodině při spotřebě 3 500 kWh uvedeny dodatečné náklady ve výši přibližně 760 eur ročně, zatímco jednotlivá domácnost musí počítat s dodatečnými náklady přibližně 300 eur ročně se spotřebou 1 500 kWh. S tímto vývojem souvisí i kritika unáhleného přechodu na alternativní energie, který by podle Dornera mohl způsobit vysoké náklady. Poukazuje se také na to, že plynové elektrárny jsou stále nutné pro kompenzaci temných období.

Další ústřední bod kritiky se týká pokynů EU pro renaturaci a odmítání vnějšího vlivu na národní energetickou politiku. Dorner proto požaduje prodloužení cenového stropu elektřiny a snížení daní z elektřiny a zemního plynu.

Náklady na energetický přechod v širším kontextu

V širším kontextu energetické transformace by se budoucí finanční zátěž společnosti neměla podceňovat. Například v Německu vláda usiluje o klimatickou neutralitu do roku 2045, což vyžaduje celkové investice ve výši odhadem 11,3 bilionu eur. To odpovídá ročním investicím ve výši 540 miliard eur do roku 2045 na dosažení globálních klimatických cílů.

Navíc se očekává, že nadále porostou síťové poplatky, které už nyní tvoří zhruba 28 % ceny elektřiny. Rozšíření obnovitelných zdrojů energie je nezbytné k pokrytí vyřazení uhlí a rostoucí poptávky po elektřině. Podle odhadů bude na rozšíření elektrické sítě do roku 2045 zapotřebí přibližně 651 miliard eur. Tyto investice, které nakonec nesou spotřebitelé, jsou zásadní pro budoucí energetickou infrastrukturu, včetně nových vodíkových sítí a topných systémů šetrných ke klimatu.

Nadcházející výzvy v energetické politice vyžadují přehodnocení ve společnosti, protože finanční zátěž plynoucí z energetické transformace nelze ignorovat. Začíná být jasné, že nezbytné investice a politická rozhodnutí budou mít dalekosáhlé důsledky pro rozpočty.