ÖGB požaduje spravedlivé zdanění: Bohatí lidé musí platit více!

ÖGB požaduje spravedlivé zdanění: Bohatí lidé musí platit více!

Rakouská federace odborových svazů (ÖGB) oznámila, že potřebuje spravedlivější návrh rozpočtové konsolidace, aby bylo možné čelit rostoucí nespravedlnosti, která postihuje stále více pracovníků a soukromých domácností. Zaměřuje se zejména na velká aktiva a společnosti s vysokými zisky, které se na vládním financování podílejí jen nedostatečně. Angela Pfister, vedoucí ekonomického oddělení ÖGB, zdůrazňuje, že ziskové sektory, jako jsou banky a energetické společnosti, již přispívají ke konsolidaci rozpočtu, ale mnoho společností, které těží ze státních dotací a daňových výhod, ke konsolidaci téměř nepřispívá.

Korporátní daň byla snížena z 25 % na 23 %, což znamená, že stát ročně přichází o zhruba 1,5 miliardy eur. Plánované škrty ve výdajích, zejména v důchodech, se navíc nepovažují za řešení. Zaměstnanci a soukromé domácnosti jsou vážně postiženy opatřeními, jako je zrušení klimatického bonusu a škrty v důchodech a rodinných dávkách. V rozpočtu jsou však důležité prostředky na školství, trh práce, druhý povinný rok mateřské školy, rovnost a investice do budoucna.

Nutné daňové úpravy

ÖGB požaduje, aby velká aktiva a firemní zisky byly použity k vytváření dodatečných příjmů. Průzkum ukazuje, že více než dvě třetiny populace se domnívají, že by bohatí měli více přispívat ke konsolidaci. Pfister kritizuje politické síly, které argumentují proti spravedlivému zdanění vysokého majetku, a zdůrazňuje, že modely jako bohatství nebo dědické daně se v mezinárodním srovnání ukazují jako sociálně vyvážené.

V rámci vládního programu na roky 2025 až 2029 vláda plánuje udržet sazbu korporátní daně konstantní na 23 %. Nejvyšší sazba daně z příjmu bude prodloužena na 55 % do roku 2029, přičemž inflační úprava daňové sazby bude částečně pozastavena. Od roku 2025 bude zaveden nezdanitelný bonus pro zaměstnance až do výše 1000 eur, který není vázán na kolektivní smlouvu.

Debata o dani z majetku

Diskuse o znovuzavedení daně z majetku se zintenzivnila, zejména po návrhu SPÖ. Nové odborné studie však varují před negativními důsledky takové daně pro rakouskou ekonomiku. Zejména je třeba poznamenat, že čistá daň z majetku jako hmotná daň neodpovídá principu účinnosti nebo ekvivalence. Kromě toho by zahrnutí provozních aktiv mohlo vést ke konkurenční nevýhodě pro společnosti.

Zavedení daně z majetku by také mohlo způsobit značnou administrativní zátěž a nezbytné výjimky a úlevy by mohly snížit potenciální daňové příjmy. Odhaduje se, že zavedení daně z bohatství ve výši 1 miliardy eur by mohlo v dlouhodobém horizontu vést k poklesu HDP o 0,65 % a poklesu zaměstnanosti o 0,24 %.

Vzájemné působení těchto faktorů ukazuje, že jak daňová politika, tak sociální spravedlnost jsou v centru politické debaty v Rakousku. Otázkou zůstává, jak lze vyváženě zohlednit jak fiskální potřeby státu, tak zájmy pracující populace.