Netanjahu nařídil armádě, aby dobyla nárazníkovou zónu v Sýrii

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Izraelský premiér Netanjahu nařídil kontrolu nárazníkové zóny se Sýrií. Pád Asadova režimu přináší obavy a naděje na národní bezpečnost a regionální dynamiku.

Israels Premier Netanyahu ordnet die Kontrolle über die Pufferzone zu Syrien an. Der Fall des Assad-Regimes bringt Ängste und Hoffnungen für die nationale Sicherheit und regionale Dynamik mit sich.
Izraelský premiér Netanjahu nařídil kontrolu nárazníkové zóny se Sýrií. Pád Asadova režimu přináší obavy a naděje na národní bezpečnost a regionální dynamiku.

Netanjahu nařídil armádě, aby dobyla nárazníkovou zónu v Sýrii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli řekl, že zhroucení režimu Bašára Asada v Sýrii bylo „přímým výsledkem“ izraelské vojenské kampaně proti Íránu a jeho zástupci v Libanonu, Hizballáhu.

Historický okamžik na Blízkém východě

"Je to historický den v historii Blízkého východu," řekl. Netanjahu však v reakci na potenciální hrozbu ze strany neznámých vládců v Damašku oznámil, že nařídil armádě, aby převzala nárazníkovou zónu oddělující Izraelem okupované Golanské výšiny od zbytku Sýrie.

Vojenská kontrola nárazníkové zóny

„Společně s ministrem obrany as plnou podporou vlády jsem včera nařídil IDF, aby převzala kontrolu nad nárazníkovou zónou a dominantními pozicemi v její blízkosti,“ řekl během návštěvy Golanských výšin. "Nedovolíme nepřátelským silám, aby se usadily na naší hranici." Je to poprvé, co jsou izraelské jednotky umístěny v nárazníkové zóně od dohody z roku 1974, ačkoli v minulosti nakrátko nevstoupily na území nikoho.

Politické reakce v Izraeli

Izraelští vůdci sledují vývoj za hranicí v Sýrii se směsí obav a radosti, protože 50 let uvolnění bylo zpochybněno během několika hodin.

Geopolitické změny způsobené Asadovým kolapsem

Boaz Shapira, výzkumník z Alma Foundation, řekl: "Moc toho nevíme. Situace, na kterou jsme byli zvyklí v Sýrii - 50 let s Asadovým režimem - se úplně změnila." Kolaps Asadova režimu je podle Amose Yadlina, bývalého generálmajora izraelských obranných sil, který také sloužil jako šéf vojenského zpravodajského oddělení, pro Írán „vážnou ranou“.

Potíže pro Hizballáh

"Povstalci, kteří strhávali plakáty (íránského velitele Kásema) Solejmáního a Nasralláha z íránské ambasády v Damašku, ilustrují závažnost úderu na Osu," dodal Jadlin. "Obnova Hizballáhu se bude jevit ještě obtížnější se ztrátou Sýrie, která sloužila jako logistická podpora pro zbraně od Asada, Íránu a Ruska."

Role rebelů v Sýrii

Ofenzivu vedl Hayat Tahrir al-Sham, který byl dříve buňkou al-Káidy. Americká vláda vypsala odměnu 10 milionů dolarů za hlavu svého vůdce Abu Mohammada al-Jolaniho. Navzdory svým radikálním kořenům se první známky zdají být pozitivní. "Zatím vypadají spíše racionálně," poznamenal Kedar. "Jako příklad nechali vládu řídit zemi."

Politické strategie rebelů

Jolani vyzval povstalecké síly, aby ponechaly státní instituce nepoškozené. "Je přísně zakázáno přistupovat k veřejným institucím, které zůstávají pod dohledem bývalého premiéra, dokud nejsou oficiálně předány," napsal na Telegram. Tento přístup ukazuje, že se chtějí poučit z chyb Američanů v Iráku.

Předpokládaná rizika pro Izrael

Yadlin řekl, že Jolani „prokázal velkou politickou sofistikovanost a dobyl Sýrii téměř bez bojů“. "V krátkodobém horizontu nepředstavují rebelové pro Izrael hrozbu," řekl a zdůraznil, že Izrael musí utvářet pravidla pro jednání se Sýrií stejně agresivním způsobem jako v Libanonu.

Reakce izraelské vlády

Ministr pro diasporu a boj proti antisemitismu Amichai Chikli prohlásil, že „celková situace znamená, že většina částí Sýrie je nyní pod kontrolou Al-Káidy a Daeshe“. Ohledně bezpečnostní situace vyzval izraelské vojenské vedení, aby nastolilo úplnou kontrolu v nárazníkové zóně, která existuje mezi izraelským a syrským územím od roku 1974.

Bezpečnostní strategie na hranicích

IDF ve svém prohlášení zdůraznila, že rozmístění jednotek v nárazníkové zóně mělo „chránit komunity na Golanských výšinách a občany Izraele“. Shapira vyjádřil pochybnosti, že Izrael chce vyprovokovat nové vůdce v Damašku tím, že bude tlačit dále do Sýrie kontrolovaných Golan. "Nárok na více území znamená, že máme co do činění s dalšími aktéry, kteří z toho nemusí být tak šťastní," dodal.

Závěr a budoucí výzvy

Izraelská armáda uvedla, že „Stát Izrael nezasahuje do vnitřních konfliktů v Sýrii“. Izraelští političtí a bezpečnostní vůdci zatím převážně mlčí, když hodnotí nezbytné reakce na vývoj v Sýrii. Opozice vyzývá k větší regionální spolupráci se Saúdskou Arábií a zeměmi Abrahámových dohod s cílem společně čelit regionální nestabilitě.