Pákistán stanovil lhůtu pro afghánské uprchlíky po Trumpově americké blokádě
Po Trumpově rozhodnutí pozastavit americký proces přijímání uprchlíků stanovil Pákistán lhůtu pro afghánské uprchlíky. Rodiny se obávají repatriace a jejích fatálních následků.
Pákistán stanovil lhůtu pro afghánské uprchlíky po Trumpově americké blokádě
Islámábád, Pákistán - Shakoofa Khalili čekala, až se její manžel vrátí z tržiště pro chléb, když uslyšela svou osmiletou dceru křičet z balkónu. Dívka viděla, jak se policie blíží k jejímu otci na ulici před jejich bezpečným domem v Islámábádu, a rozběhla se přímo proti nim.
Rodina prchající před režimem Talibanu
"(Křičela) a popadla policistu za ruku a prosila ho, aby nechal jejího otce jít," řekla Khalili CNN, když vyprávěla, jak se její nejhorší obavy staly skutečností. Rodina uprchla z Afghánistánu v roce 2022, aby unikla před režimem Talibanu – militantní bojovníci, kteří zaplnili mocenské vakuum, které zanechalo stažení Spojených států a jejich spojenců po 20leté válce.
Strach z deportace
Nyní se rodina bojí, že bude deportována do Afghánistánu poté, co americký prezident Donald Trump nařídil pozastavení amerického programu přijímání uprchlíků (USRAP). To fakticky zavřelo dveře uprchlíkům po celém světě, kteří doufali v cestu k přesídlení do Spojených států. Krátce poté, co byl podepsán výkonný příkaz, úřad předsedy vlády Pákistánu nastínil třífázový plán repatriace pro „afghánské státní příslušníky, kteří mají být přesídleni do třetí země“.
Dokument, který získala CNN, vyzývá zahraniční mise, aby koordinovaly relokaci afghánských občanů z hlavního města Islámábádu a sousedního posádkového města Rávalpindí do 31. března 2025. Pokud nebudou do tohoto data odstraněni, budou „repatriováni do své domovské země Afghánistán“. Plán se týká afghánských státních příslušníků, kteří uprchli do Pákistánu ze strachu z možné odvety ze strany Talibanu kvůli jejich vazbám na USA a jednotky NATO.
Pro mnoho Afghánců je deportace synonymem smrti
Khalili je jedním z těchto lidí. V Afghánistánu pracovala na programu na ochranu dětí před zneužíváním financovaném americkou ambasádou. Doufala v americké vízum, ale nyní uvízla v Pákistánu bez možnosti úniku. "Pro nás, kteří jsme pracovali po boku Spojených států, není návrat do Afghánistánu jen riziko - je to rozsudek smrti," řekl Khalili CNN.
Tentokrát u policie zafungovaly prosby její dcery. Přestože se otec a dítě dostali zpět do svého bezpečného domova, Khaliliina dcera od té doby nepromluvila. "Od této hrozné události moje dcera upadla do hlubokého ticha. Dva dny nejedla. V noci ze spánku mluví a křičí," řekla Khalili.
Situace afghánských uprchlíků v Pákistánu
Mnoho Afghánců, kteří pracovali pro USA a nedokázali uprchnout z Afghánistánu, nyní žije v tajnosti a bojí se o své životy. UNHCR, agentura OSN pro uprchlíky a IOM, Mezinárodní organizace pro migraci, ve svém prohlášení uvedly, že navrátilci se obávají odvetných opatření ze strany Talibanu – zejména etnických a náboženských menšin, žen a dívek, novinářů, aktivistů za lidská práva a členů kreativních profesí.
Shawn VanDiver, zakladatel #AfghanEvac, přední koalice přesídlovacích a veteránských skupin, odhaduje, že 10 000 až 15 000 Afghánců čeká v Pákistánu na víza nebo přesídlení do Spojených států. V příspěvku na
Tlak Pákistánu na afghánské uprchlíky
Pákistán je domovem jedné z největších uprchlických populací na světě – většina z nich pochází z Afghánistánu. Země však afghánské uprchlíky ne vždy vřele vítala, místo toho je nechala léta žít v nepřátelských životních podmínkách a hrozila deportacemi. Podle UNHCR žijí v Pákistánu více než 3 miliony afghánských uprchlíků, včetně registrovaných uprchlíků a více než 800 000 lidí bez dokumentů.
Mnozí uprchli před sovětskou invazí do Afghánistánu v 80. letech. Nová generace se dostala do Pákistánu po útocích z 11. září, přičemž počet se během téměř dvou desetiletí konfliktu měnil. Návrat Talibanu k moci v roce 2021 po chaotickém stažení Spojených států vyvolal novou vlnu asi 600 000 uprchlíků. V listopadu 2023 zahájil Pákistán novou ofenzívu proti afghánským uprchlíkům, aby vyvíjel tlak na Taliban, aby udělal více v boji proti útokům militantů z Afghánistánu.
Podle UNHCR od té doby Pákistán opustilo 800 000 afghánských občanů. Zásahy proti osobám, které nejsou registrovány u UNHCR nebo čekají na přesídlení do třetí země, pokračují ve fázích, přičemž tisíce Afghánců hledají úkryt v bezpečných domech a slumech, aby se vyhnuli repatriaci do své domovské země.
Khalili a její rodina se nadále skrývají v Islámábádu a jejich zoufalství roste. Řekla CNN o rizicích, které ona a další podstupují „na podporu mise Spojených států jako tlumočníků, dodavatelů, obránců lidských práv a spojenců“. Podle Khaliliho je Taliban považuje za nepřátele a čelí ponuré realitě zatčení, mučení nebo smrti, pokud budou nuceni se vrátit. "Toto pozastavení (vízového programu) nám odepírá ochranu a bezpečnost, kterou jsme slíbili, a nechává nás bezbranné proti nepředstavitelným následkům, na milost a nemilost Talibanu."