Pohřební obřad za papeže Františka: Katedrála svatého Štěpána ve Vídni v úžasu
Papež František zemřel na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025 ve Vatikánu. Pohřební služba v katedrále svatého Štěpána ve Vídni uctila jeho odkaz.
Pohřební obřad za papeže Františka: Katedrála svatého Štěpána ve Vídni v úžasu
Na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025 zemřel papež František v 7:35 ve Vatikánu ve věku 88 let. Jeho smrt vyvolala smutek po celém světě, zejména mezi katolíky. Kardinál Chamberlain Kevin Farrell potvrdil ztrátu papeže, který se zapíše do dějin jako velký pastýř a odvážný inovátor. Německá biskupská konference okamžitě zareagovala výrazem smutku a uznání za jeho práci.
Kardinál Christoph Schönborn vedl „Malé Requiem“ v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. Schönborn ve svém projevu zdůraznil, že papež „zemřel ve světle velikonočního tajemství“ a upozornil na základní složky víry, jako je kříž, utrpení, smrt a vzkříšení. Vzpomněl si také na smrt papeže Jana Pavla II., který také zemřel během velikonoční oktávy.
Františkova spiritualita
František během svého pontifikátu neúnavně pracoval pro slabé a utlačované. Jako migrující dítě z Itálie, které vyrostlo v Argentině, hledal dialog s různými vyznáními a vytvořil významné akcenty pro podporu uprchlíků prostřednictvím iniciativ, jako byla jeho první cesta na Lampedusu. Schönborn hovořil o Františkově závazku vůči vězňům, uprchlíkům a chudým a zdůraznil, že pohled na marginalizované je jádrem poslání církve.
Georg Bätzing, šéf Německé biskupské konference, označil Františka za vizionářského pastýře, který během svého pontifikátu prosazoval milosrdnější a otevřenější církev. Vyzdvihl význam encyklik „Evangelii gaudium“, „Laudato si“ a „Fratelli tutti“, které otevřely nové cesty náboženským společenstvím a mezináboženskému dialogu. Františkův přístup k přiblížení Církve lidem na okraji společnosti mnohé hluboce zasáhl.
Trvalé dědictví
Za pontifikátu Františka zažila katolická církev četné podněty k obnově. Papežův nekonvenční styl a jeho jasná řeč zasáhly také hlasy kritické vůči církvi a posílily povědomí o sociální spravedlnosti a ochraně klimatu. Bätzing popsal Františka jako symbol blízkosti, pokory a lidskosti.
Svou poctu zakončil vděčností za celoživotní dílo Františka, který neúnavně působil jako humanitární a „rybář lidí“.
Bohoslužbu v katedrále sv. Štěpána doprovázel lidový zpěv a živě ji přenášela ORF III, „radio klassik Stephansdom“ a kanál YouTube vídeňské arcidiecéze. To odráží velký zájem, se kterým mnozí věřící po celém světě obřad sledovali a uctili památku jednoho z nejvýznamnějších papežů posledních desetiletí.