Michael Gaismair: Dědictví spravedlivé společnosti v srdci Tyrolska

Michael Gaismair: Dědictví spravedlivé společnosti v srdci Tyrolska

Nedávno se v Innsbrucku konala důležitá konference na památku Michaela Gaismaira, kterou pořádala vláda Tyrolska a Univerzita v Innsbrucku. Gaismair, určující postava v historii Tyrolska, byl jedním z vůdců tyrolského rolnického povstání na počátku 16. století. Toto povstání bylo součástí většího konfliktu, který zasáhl nejen Tyrolsko, ale i velké části Německa. Zde se zemědělci a horníci postavili proti tísnivému útlaku své doby.

Akce, jejíž součástí byla i exkurze do Vipitena, měla za cíl vrhnout více světla na rozmanité aspekty Gaismairova díla a jeho vliv na tyrolskou společnost. Mezi hosty byl Josef Geisler, náměstek zemského hejtmana odpovědný za zemědělství, který zdůraznil trvající aktuálnost myšlenek Gaismaira. Zdůraznil, že Gaismair farmáře nejen povzbudil, ale také jim dal představu o tom, jak by mohla vypadat spravedlivější společnost.

Tyrolský státní řád a jeho vize

Ústředním bodem diskuse byla Gaismairova utopická vize tyrolského státního uspořádání, která zahrnovala prvky rovnostářského a křesťansko-demokratického systému. Tento řád, který nebyl nikdy plně realizován, požadoval zásadní změny: zrušení šlechty, rovnost před zákonem pro všechny lidi a sociální zabezpečení pro méně šťastné. „Gaismairův státní řád byl odvážným návrhem, který se zabýval základními otázkami spravedlnosti a solidarity,“ vysvětlil Christoph Haidacher, ředitel tyrolského státního archivu.

Konference nabídla i srovnání Gaismaira s dalšími vlivnými osobnostmi jako byl Andreas Hofer, přičemž se diskutovalo o Gaismairově literární recepci. Od Franze Kranewittera po Felixe Mitterera se diskutovalo o tom, jak tyto historické postavy formovaly paměť selského povstání a jeho vůdců.

Význam tyrolského státního řádu se nyní odráží i v ústavě, která se opírá o výsledky jednání zemského zemského sněmu v letech 1525 a 1526. Tyto odkazy tehdejšího rolnického hnutí měly politický význam a jistě vedly ke zlepšení pro zemědělce i občany. Robert Rebitsch z Univerzity v Innsbrucku zdůraznil, že Gaismairovy koncepty týkající se tehdejších požadavků jsou do jisté míry platné i dnes.

Michael Gaismair se narodil kolem roku 1490 v jihotyrolské komunitě Tschöfs. Pochází ze skromných poměrů, dostalo se mu komplexního vzdělání, které mu umožnilo vzestup. Mimo jiné pracoval jako sekretář biskupa z Brixenu, sbíral zkušenosti v armádě a znal myšlenky reformace. Po porážce rolnického povstání musel Gaismair uprchnout do exilu a nakonec se v roce 1532 setkal s osudným koncem v Padově.

Konference v Innsbrucku nejen připomněla historii, ale nabídla i prostor pro aktuální diskuse o spravedlnosti a solidaritě. V dobách, kdy se sociální nerovnost opět stává aktuálním tématem, se odkaz Michaela Gaismaira zdá být aktuálnější než kdy jindy.