Alarmující radikalizace: mladí lidé plánují útoky prostřednictvím telegramu

Alarmující radikalizace: mladí lidé plánují útoky prostřednictvím telegramu

Když byla zveřejněna zpráva Úřadu pro ochranu ústavy z roku 2024, objevil se alarmující obraz bezpečnostní situace v Rakousku. Podle Kosmo označuje ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP) za ústřední hrozbu islamistický extremismus.

Podle zprávy se situace výrazně zhoršila od útoku Hamasu ze 7. října 2023. V oblasti islamistického extremismu bylo loni zdokumentováno celkem 215 činů, 68 domovních prohlídek a 28 zatčení, což vedlo ke 40procentnímu nárůstu teroristických činů. Krajně pravicový extremismus také zaznamenal 23procentní nárůst reklam. Ublížení na zdraví, poškození majetku a nedovolené držení zbraní patří k nejčastějším trestným činům.

Radikalizace v digitálním věku

Digitální radikalizace mezi mladými lidmi je stále větším problémem. Podle zprávy se počet extremistických aktivit propagovaných online od roku 2022 více než zdvojnásobil. Zejména sociální média jsou stále více využívány jako platformy k manipulaci a radikalizaci nezletilých, protože [Stát NRW](https://www.land.nrw/pressemitigung/verfassungsschutzbericht-2024-extrage-juundaigerismus-wi potvrzuje.

Příkladem tohoto vývoje je 16letý teenager, který v roce 2024 založil pravicově extremistickou skupinu Telegram a šířil antisemitský a antimuslimský obsah. To ukazuje, jak radikální ideologie stále více oslovují mládež a jsou zakotveny v digitálních prostorech. Pravicový extremismus se stále více zaměřuje na mladé lidi, i když scéna omladila a zmodernizovala.

Zpráva Úřadu pro ochranu ústavy také ukazuje znepokojivý nárůst politicky motivovaných trestných činů, který v roce 2024 vzrostl na zhruba 11 000 případů, což je nárůst o 42 procent oproti předchozímu roku. Vzhledem k tomu, že 23 procent těchto trestných činů bylo spácháno na internetu, je zřejmé, že extremismus se v digitálním prostoru prosazuje. Konkrétně 19 procent politicky motivovaných trestných činů spadalo do kategorie trestných činů z nenávisti, což je alarmující vývoj, který podtrhuje potřebu jednat.

Hrozby a bezpečnostní opatření

Hrozby v Rakousku jsou různé. Kromě islamistického extremismu a nárůstu pravicově extremistického chování vzrostla o 120 procent také levicově extremistická aktivita se zaměřením na fyzická ublížení na zdraví a škody na majetku. Potenciál extremistického salafismu se rovněž odhaduje na přibližně 2 700 lidí, z nichž 600 je klasifikováno jako násilně orientované.

Bezpečnostní agentury stojí před výzvou reagovat na fyzické i kybernetické hrozby. Nárůst hrozeb vůči ministerstvům, firmám a parlamentu již vedl k cíleným ochranným opatřením. Byly provedeny stovky konzultací s provozovateli kritické infrastruktury na ochranu před kybernetickými útoky. Úřad pro ochranu ústavy funguje jako systém včasného varování a podporuje i další orgány za účelem stabilizace bezpečnostní situace.

Vzhledem ke složité situaci ohrožení se strategie digitalizace zaměřuje na prevenci. Na zvyšování povědomí a prevenci se mají zaměřit iniciativy jako Celostátní síť pro prevenci a deradikalizaci extremismu (BNED) a iniciativa RE#work.

Bezpečnost je neustálý proces, jehož důležitost zdůrazňuje šéf DSN Omar Haijawi-Pirchner. Cílem musí být ochránit mladé lidi před ideologickými útoky extremistických skupin a nabídnout jim alternativy.