Starosta Ludwig sklízí hrozny na vrcholu vídeňské sklizně

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Starosta Ludwig podporuje sklizeň hroznů na náměstí Schwarzenbergplatz – středem zájmu je Vídeň jako jedinečná vinařská metropole.

Bürgermeister Ludwig unterstützt die Weinlese am Schwarzenbergplatz – Wien als einzigartige Weinmetropole im Fokus.
Starosta Ludwig podporuje sklizeň hroznů na náměstí Schwarzenbergplatz – středem zájmu je Vídeň jako jedinečná vinařská metropole.

Starosta Ludwig sklízí hrozny na vrcholu vídeňské sklizně

Dne 23. října 2025 se na Schwarzenbergplatz v centru Vídně konala tradiční sklizeň hroznů, na které se aktivně podílel starosta Michael Ludwig. Vídeň je jedinou milionovou metropolí, která se může pochlubit významnou produkcí vína na svém území. Je zde kolem 600 hektarů vinic, přičemž nejmenší vinice se nachází na náměstí Schwarzenbergplatz. Ludwig na akci nařezal vinnou révu z přibližně 60 rév a podpořili ho čestní hosté jako katedrální kněz Toni Faber a vídeňská vinařská princezna Anna Langes.

Sklizeň hroznů končí hlavní sklizňovou sezónu a je letos hodnocena pozitivně. Vinařský průmysl ve Vídni zajišťuje přibližně 12 000 pracovních míst a v roce 2023 dosahuje hrubé přidané hodnoty 880 milionů eur. Podíl odrůd vinné révy je pozoruhodný: přibližně 80 % ploch je osázeno odrůdami bílého vína, zatímco 20 % produkuje červená vína. Mezi nejrozšířenější odrůdy patří Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Chardonnay a Ryzlink vlašský. Ročně se vyrobí kolem 25 000 hektolitrů vína, což podtrhuje význam vinařství pro město.

Historický kontext vinařství ve Vídni

Tradice vinařství ve Vídni sahá do starověku, s osvědčenými vinicemi, které byly v listinách zmíněny již ve 12. století. Vinařství bylo nejen součástí každodenního života, ale také faktorem hospodářského úspěchu, který přispíval k rozkvětu Vídně až do 16. století. V roce 1276 hrozil císař Rudolf Habsburský zpustošením vídeňských vinic, což dokládá historický význam vinařství. Při obléhání Vídně v roce 1485 povolil král Matyáš Korvín občanům sklízet víno, což městu prospělo v době krize.

Víno z vídeňských vinařských hor bylo v minulosti významným spotřebním a vývozním zbožím. V roce 1445 se z Vídně vyvezlo 140 000 hektolitrů vína. V 17. století však nastal úpadek vinařství v důsledku rozmachu města po tureckém obléhání v roce 1683. Dnes je Vídeň opět jedním z významných producentů vína v Rakousku a v roce 2013 byla vyhlášena 9. oblastí DAC s „Vídeňskou smíšenou sadou DAC“.

Dnešní vinařská krajina ve Vídni

V současné době obhospodařuje ve Vídni přibližně 640 hektarů vinic asi 400 vinařských podniků. Hlavní pěstitelské oblasti se rozprostírají od Bisambergu na severozápadě po 23. okres na jihu, zejména na svazích Kahlenbergu a Nussbergu. Mezi pěstitelskými lokalitami jsou pozoruhodné zejména Nussdorf, Grinzing a Neustift am Walde. Nejběžnějšími odrůdami bílých vín jsou Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Rulandské bílé, zatímco odrůdy červených vín tvoří především Zweigelt a Pinot Noir. Přibližně 23 % obdělávané plochy ve Vídni je využíváno pro ekologické vinařství, což staví město na přední místo v oblasti ekologického vinohradnictví v Rakousku.

Celkově je zřejmé, že vinařství ve Vídni má nejen dlouhou tradici, ale je také ústřední součástí vídeňské kultury a hospodářství. Každoroční oslavy vinobraní, kde se komunita schází, svědčí o hluboce zakořeněném spojení, které mají Vídeňané se svými vinicemi.

presse.wien.gv.at uvádí, že…
geschichtewiki.wien.gv.at popisuje historický vývoj...
wikipedia.org nabízí komplexní přehled...