Netanjahu v krizi: šéf tajné služby rezignuje – co teď?

Netanjahu v krizi: šéf tajné služby rezignuje – co teď?

Uprostřed pokračujícího konfliktu s Hamasem reagoval premiér Benjamin Netanjahu na turbulentní politickou situaci ve své vládě. Dnes bylo Netanjahu Generál Zini byl jmenován novým šéfem izraelské tajné služby Shin Bet. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy jsou dva Netanjahuovi spolupracovníci vyšetřováni kvůli údajným katarským fondům podporujícím Hamás. Politická dynamika se v posledních měsících dramaticky změnila, zejména po ničivém útoku Hamásu 7. října 2023, který si vyžádal 1200 mrtvých.

Bývalý šéf Shin Bet Ronen Bar, který se během útoků dostal pod tlak, se nakonec rozhodl rezignovat na svou funkci poté, co mu Netanjahu stáhl důvěru. Bar oznámil, že v polovině června odstoupí, aby čelil následkům svého osobního selhání při teroristickém útoku. Zajímavé je, že Netanjahu později odvolání odvolal poté, co vypukly lidové protesty. V této napjaté situaci však izraelský Nejvyšší soud dohlížel na přezkoumání Netanjahuových rozhodnutí a zjistil, že jednal ve střetu zájmů, což znamená, že neměl pravomoc jmenovat nástupce Bar.

Politické napětí a obvinění

Napětí mezi Netanjahuem a Barem není nic nového. S vypuknutím války vyvolaným útokem Hamásu se ocitli ve vážném konfliktu. Netanjahu se navzdory přesile držel úřadu a usiluje o znovuzvolení, zatímco Barovi hrozí, že převezme odpovědnost za bezpečnostní situaci a problémy s financováním plynoucí z katarské pomoci. Tento útok na izraelskou bezpečnost výrazně omezil politický prostor a Netanjahu vidí případný vyšetřovací výbor jako hrozbu pro svou vládu.

Obvinění z předčasných varování a selhání bezpečnostních služeb by mohla ohrozit Netanjahuovu politickou kariéru. Bar v přísežném prohlášení naznačil, že jednání o rukojmích byla podkopána v zákulisí, což vedlo k obtížným situacím, kdy byl návrat rukojmí v rozporu s Netanjahuovým cílem rozložit Hamás. Tyto komplikace vedly Bar a další představitele obrany k pocitu osobní odpovědnosti za ztrátu rukojmích.

Financování Hamásu

Souběžně s tímto politickým vývojem je akutním problémem financování teroristických organizací, jako je Hamás. Hlasitý Euronews Hamas udržuje roční rozpočet kolem jedné miliardy dolarů. Tu tvoří různé zdroje příjmů, včetně podpory z Íránu a Kataru. Odhady naznačují, že 100 až 200 milionů dolarů pochází z Kataru. Navzdory mezinárodnímu úsilí, jako jsou dvě kola sankcí ministerstva financí USA proti finančním sítím spojenců s Hamasem, zůstává tok peněz z jiných zemí stabilní. Odborníci se obávají, že pokračující sankce budou mít jen omezený úspěch.

Kromě vládních dotací Hamás vybírá daně od 2,1 milionu obyvatel Gazy a využívá inovativní způsoby financování, jako jsou kryptoměny. Tento vývoj je alarmující, protože umožňuje teroristické organizaci fungovat nezávisleji a soběstačně, zatímco mezinárodní úsilí pokulhává. Složitost situace dále zvyšuje podpora Turecka, které Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci.

Celkově vývoj v Izraeli poukazuje nejen na výzvy spojené s bezpečností a správou věcí veřejných, ale také na dalekosáhlé politické a finanční důsledky, které tento region nadále uchvacují.