Úřad OSN pro lidská práva: Při protestech v Bangladéši zemřelo až 1400 lidí

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

OSN odhaduje, že během protestů v Bangladéši bylo zabito až 1400 lidí. Zpráva obsahuje závažná obvinění proti bezpečnostním silám a požaduje komplexní vyšetřování.

Úřad OSN pro lidská práva: Při protestech v Bangladéši zemřelo až 1400 lidí

Úřad OSN pro lidská práva ve středu odhadl, že během tří týdnů loňského léta mohlo být v Bangladéši zabito až 1400 lidí v rámci represivního zásahu proti protestům vedeným studenty proti nyní svrženému bývalému premiérovi.

Porušování lidských práv v Bangladéši

Nová zpráva úřadu se sídlem v Ženevě zjistila, že bezpečnostní a zpravodajské služby byly „systematicky“ zapleteny do porušování lidských práv, které může představovat zločiny proti lidskosti a vyžaduje další vyšetřování.

Počet obětí a zraněných

Zpráva cituje „různé důvěryhodné zdroje“ a odhaduje, že při protestech mezi 15. červencem a 5. srpnem – v den, kdy dlouholetý premiér Sheikh Hasina uprchl do Indie, bylo zabito až 1400 lidí. Tisíce dalších byly zraněny v týdnech před a po protestech, přičemž drtivá většina zabitých a zraněných „zastřelila bangladéšské bezpečnostní síly“.

Zatýkání a dětské oběti

Více než 11 700 lidí bylo vzato do vazby, uvedla zpráva s odvoláním na informace bezpečnostních služeb. Přibližně 12 až 13 % z odhadovaných úmrtí – až 180 lidí – byly děti. V některých případech „bezpečnostní síly prováděly souhrnné popravy úmyslným střílením neozbrojených demonstrantů z bezprostřední blízkosti“.

Koordinace s politickým vedením

Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk citoval důkazy, že „mimosoudní zabíjení, rozsáhlé svévolné zatýkání a mučení“ byly prováděny s vědomím a koordinací politického vedení a nejvyšších bezpečnostních činitelů, aby byly protesty potlačeny.

Pozvánka k vyšetřování

Na pozvání prozatímního vůdce země, nositele Nobelovy ceny Muhammada Yunuse, byl do Bangladéše vyslán vyšetřovací tým OSN, aby prošetřil nepokoje a brutální zásah. Prozatímní vláda údajně provedla 100 zatčení v souvislosti s útoky na náboženské a domorodé skupiny, uvádí zpráva. Poznamenává, že „mnoho pachatelů represálií, násilí a útoků proti určitým skupinám se podle všeho nadále těší beztrestnosti“.

Současná situace v oblasti lidských práv

Situace v oblasti lidských práv v Bangladéši zůstává kritická, uvedl úřad OSN. Přestože se vláda změnila, "systém se nezměnil nutně," řekl novinářům Rory Mungoven, šéf asijsko-pacifického regionálního oddělení Úřadu pro lidská práva. „Mnoho úředníků a lidí, kteří sloužili nebo byli jmenováni za minulého režimu, nadále slouží,“ dodal. Taková situace vytváří „potenciální střet zájmů“ a mohla by bránit reformám a odpovědnosti.

Doporučení pro zlepšení

Vyšetřovatelé předložili vládě řadu doporučení, včetně kroků ke zlepšení soudního systému a vytvoření programu na ochranu svědků. Doporučil také zákaz používání smrtících střelných zbraní bezpečnostními silami k rozptýlení davů, pokud nebudou čelit „bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému zranění“.

Výzva k dodržování zásad právního státu

V prohlášení po zveřejnění zprávy Yunus zopakoval odhodlání své vlády prosazovat právní stát a zdůraznil potřebu reformovat sektory vymáhání práva a soudnictví v zemi. "Vyzývám všechny, kteří pracují v těchto institucích, aby se postavili za spravedlnost, právo a lid Bangladéše tím, že poženou k odpovědnosti své vlastní kolegy, kteří porušili zákon a porušili práva svých spoluobčanů," řekl.

Původ protestů

To, co začalo jako pokojné demonstrace studentů nespokojených se systémem kvót pro vládní pracovní místa, se nečekaně změnilo ve velké povstání proti Hasině a její vládnoucí straně Liga Awami. Červnové rozhodnutí Nejvyššího soudu o obnovení systému kvót bylo „okamžitým spouštěčem“ protestů, které byly také živeny dlouhodobými stížnostmi na ekonomickou nerovnost a nedostatek práv.