Úřad pro lidská práva OSN: Až 1 400 úmrtí na protestech v Bangladéši

Úřad pro lidská práva OSN: Až 1 400 úmrtí na protestech v Bangladéši

Úřad OSN pro lidská práva ve středu odhadl, že v Bangladéši mohlo být za tři týdny loni v létě zabito v průběhu represivního opatření proti bývalému premiérovi.

porušování lidských práv v Bangladéši

V nové zprávě kanceláře se sídlem v Ženevě se určuje, že bezpečnostní a tajné služby se „systematicky“ podílejí na porušování lidských práv, které mohou představovat zločiny proti lidskosti a vyžadují další vyšetřování.

Počet obětí a zranění

Zpráva se spoléhá na „různé důvěryhodné zdroje“ a odhaduje, že mezi 15. červencem a 5. srpnem - v den, kdy premiér Sheikh Hasina uprchl do Indie - bylo při protestech zabito až 1 400 lidí. Tisíce byly zraněny v týdnech před a po protestech, přičemž drtivá většina zabitých a zraněných „zastřelených bezpečnostními silami Bangladéš“.

Zatčení a oběti dětí

Podle zprávy o informacích z bezpečnostních služeb bylo vzato více než 11 700 lidí. Asi 12 až 13 % odhadovaných mrtvých - až 180 lidí - byly proto děti. V některých případech „bezpečnostní síly provedly souhrnné provedení výstřelem neozbrojených demonstrantů cíleným způsobem“.

Koordinace s politickým vedením

Vedoucí hlavy Volker Türk odkazoval na odkazy, že „mimosoudní zabíjení, dalekosáhlé libovolné zatčení a mučení“ byly provedeny s vědomím a koordinací politického vedení a nejvyšší bezpečnostní důstojníky k potlačení protestů.

Pozvánka k vyšetřování

Tým Medikací OSN byl poslán do Bangladéše v Bangladéši na pozvání dočasného průvodce země, vítěz Nobelovy ceny Muhammad Yunus, aby prozkoumal nepokoje a brutální potlačení. Podle zprávy přechodná vláda uvedla, že 100 zatčení v souvislosti s útoky na náboženské a domorodé skupiny. Je zdůrazněno, že „mnoho pachatelů odvetných opatření, násilí a útoků na určité skupiny zřejmě nadále užívá beztrestnost“.

Současná situace v oblasti lidských práv

Situace v oblasti lidských práv v Bangladéši zůstává podle kanceláře OSN kritická. Ačkoli se vláda změnila, „systém se nemusí nutně změnit,“ řekla novináři Rory Mungoven, vedoucí regionálního oddělení Asie-Pacifiku Úřadu pro lidská práva. „Mnoho úředníků a lidí, kteří byli podávány nebo jmenováni v předchozím režimu, je stále v úřadu,“ dodal. Taková situace vytváří „potenciální střet zájmů“ a může bránit reformám a odpovědnosti.

Doporučení pro zlepšení

Vyšetřovatelé dali vládě řadu doporučení, včetně kroků ke zlepšení soudního systému a zřízení programu ochrany svědků. Rovněž bylo doporučeno zakázat používání fatálních střelných zbraní bezpečnostními silami k rozpuštění davů, ledaže by čelily „hrozícímu nebezpečí pro život nebo vážná zranění“.

Volejte dodržování ústavního státu

V vysvětlení Po zveřejnění zprávy Yunus potvrdil závazek své vlády o ochranu právního státu a zdůraznil potřebu reformovat stíhání a soudní sektory země. "Žádám každého, kdo pracuje v těchto institucích, aby pracoval pro spravedlnost, zákon a lidi v Bangladéši tím, že vzali své vlastní kolegy v úvahu zákon porušený a porušili práva svých spoluobčanů," řekl.

Původ protestů

To, co začalo jako mírové demonstrace studentů, kteří byli nespokojeni se systémem kvóty pro vládní pracovní místa, se neočekávaně vyvinula na velké povstání proti Hasině a její vládnoucí stranu Awami League. Rozhodnutí Nejvyššího soudu začátkem června, které obnovilo systém kvót, bylo „okamžitým spouštěčem“ pro protesty, které byly také zahřívány dlouhými příznaky ekonomické nerovnosti a nedostatku práv.