Diskriminace na pracovišti: Divní zaměstnanci pod tlakem!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Diskriminace na pracovišti se týká mnoha LGBTIQ+ lidí. Odborníci volají po větší podpoře a ochranných opatřeních.

Diskriminierung am Arbeitsplatz betrifft viele LGBTIQ+-Personen. Experten fordern mehr Unterstützung und Schutzmaßnahmen.
Diskriminace na pracovišti se týká mnoha LGBTIQ+ lidí. Odborníci volají po větší podpoře a ochranných opatřeních.

Diskriminace na pracovišti: Divní zaměstnanci pod tlakem!

Diskuse o významu sexuální orientace na pracovišti je aktuálnější než kdy jindy. Astrid Weinwurm-Wilhelm, prezidentka Queer Business Women, poukazuje na to, že heterosexuální lidé se obecně nemusejí bát, že by vyšli ven na pracovišti. Naproti tomu jen asi čtvrtina LGBTIQ+ komunity je otevřená ohledně své sexuální orientace na pracovišti. Tento nesoulad má významný dopad na pracovní prostředí a dynamiku týmu.

Studie Německého ekonomického institutu (DIW) ukázala, že 30 procent LGBTQI* lidí zažívá na pracovišti diskriminaci. Tato nevýhoda může pocházet z úrovně kolegů i vedení. Jedním z důsledků pozdního příchodu je to, že vyvolává otázky o poctivosti u kolegů. Údaje o životní situaci LGBTQI* lidí však zůstávají nedostatečné, protože sexuální orientace a genderová identita nejsou v mnoha průzkumech zaznamenávány, jak uvádí DIW ve svých zprávách.

Výzvy pro zaměstnance LGBTIQ+

Klíčovým bodem zprávy je potřeba podporovat queer pracovníky, zejména translidi. Sandra Konstatzky, vedoucí GAW, zdůrazňuje, že trans lidé často končí před přechodem nebo během něj, což vede ke ztrátě kvalifikovaných specialistů. Tento problém potvrzuje Valerie, osvobozená členka závodní rady IG Metall, která od 90. let otevřeně přiznává svou transsexualitu a je odhodlána podporovat ve své společnosti diskriminované LGBTQI* lidi.

Výsledky studie také ukazují, že třetina LGBTQI* komunity se svým nadřízeným nevyjádřila. Nejistoty, které vznikají při hraní na schovávanou o vlastní sexuální identitě, stojí tyto lidi cennou energii, která pak chybí v pracovním prostředí. Diskutuje o tom také Joanna Schuller, podniková rada společnosti Robert Bosch GmbH, a další příznivci, kteří představují podnikovou radu jako kontaktní místo pro dotčené.

Právní výzvy a sociální rámcové podmínky

Na právní úrovni zůstává ochrana LGBTIQ+ osob v soukromém sektoru právně nechráněna. Požadavek na lepší ochranu, tzv. „levelling-up“, je pro LGBTIQ komunitu vysokou prioritou. Situaci komplikují regrese v právech LGBTIQ+ v zemích jako USA, Polsko a Maďarsko. Mnoho společností navíc omezuje své programy diverzity, což vede k nejistotě mezi zaměstnanci.

Abychom tomu zabránili, je důležité podporovat rozmanité pracovní prostředí nejen pro LGBTQI* komunitu, ale také pro heterosexuální pracovníky, kteří sdílejí podobné hodnoty. Události jako Pride hrají zásadní roli při zvyšování povědomí o problémech komunity. Zároveň se však objevuje kritika „růžového praní“, protože mnozí požadují, aby závazek pokračoval i po měsíci hrdosti.

Celkově je zřejmé, že navzdory pozitivnímu vývoji, jako je plánované zřízení centra pro transmedicínu ve Vídni a národní akční plán proti zločinu z nenávisti, stále existuje značná potřeba opatření k posílení práv a zviditelnění LGBTIQ* lidí ve světě práce. IG Metall již podnikla kroky správným směrem k další podpoře rovného zacházení v rámci LGBTIQ* komunity a snížení diskriminace.

Zvyšovat povědomí o těchto problémech a dělat více jako společnost pro řešení problémů LGBTIQ* lidí je jednou z hlavních výzev dneška.

Více informací najdete v reportážích z Malé noviny, IG Metall a DIW.