Afghánské ženy bez práv: aktivistka volá po mezinárodní pomoci!

Afghánské ženy bez práv: aktivistka volá po mezinárodní pomoci!

V Afghánistánu jsou ženy a dívky kvůli restriktivním opatřením Talibanu značně diskriminovány. Podle afghánské aktivistky Tahminy Salikové, která se ve Vídni účastní konference o „gender apartheidu“, se dívky mohou vzdělávat pouze do 6. třídy a zcela ztratily přístup na střední a vysoké školy. Tato situace učinila z Afghánistánu jedinou zemi, kde mají ženy a dívky zcela zakázáno navštěvovat školu. Salik zdůrazňuje, že ženy nesmí cestovat bez mužského společníka a vycházení z domu je přísně omezeno. Ženy nesmějí veřejně mluvit, což vede k úplnému umlčení jejich hlasů ve společnosti. Tyto informace jsou zaznamenány ve zprávě Kleine Zeitung.

Utrpení afghánských žen je nesmírné: mnoho z nich bylo uvězněno, mučeno nebo dokonce znásilněno. Cenzura médií ještě více ztížila získávání informací, protože většina afghánských médií je nyní pod kontrolou režimu Talibanu. Protesty se z velké části přesunuly na internet, s obavami, že bude vypnut internet, což ohrožuje komunikační linky s diasporou. Salik vyzývá svět, aby uznal šokující podmínky v Afghánistánu, a kritizuje mlčení mezinárodního společenství.

Systematický útlak a mezinárodní odpovědnost

OSN také označila situaci za „genderový apartheid“, což je termín, který popisuje vysokou míru diskriminace, které čelí miliony žen a dívek po celém světě. Organizace OSN pro ženy vyzývá k okamžité celosvětové akci v boji proti nespravedlnosti, kterou legitimizuje islámský právní systém Talibanu. Podle toho více než polovina afghánských žen zažívá masivní omezení své sociální participace kvůli zákazu vzdělávání. Statistiky ukazují alarmující čísla: 1,1 milionu dívek je vyloučeno ze školy a více než 100 000 ženám byl odepřen přístup na univerzity, což zvyšuje riziko pro matky a novorozence nejméně o 50 %.

Posílení postavení žen je ústředním problémem, kterému je věnována pozornost i na mezinárodní úrovni. Diskuse o právní ochraně afghánských žen v posledních měsících nabírá na obrátkách. Rozhodné rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) uznalo systematický útlak žen v Afghánistánu za pronásledování na základě pohlaví a potvrdilo, že afghánské ženy nemusí v azylovém řízení prokazovat individuální pronásledování. Jde o významný krok k ochraně afghánských žen v Evropě, který vznikl v reakci na diskriminační zákony prosazované Talibanem.

Mezinárodní zatykače a další kroky

Dne 23. ledna 2025 požádal hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) o mezinárodní zatykače na vůdce Talibanu z důvodu pronásledování na základě pohlaví. Tento požadavek zdůrazňuje potřebu nedovolit, aby porušování lidských práv zůstalo nepotrestáno. Mezinárodní zatykače jsou známkou toho, že pronásledování afghánských žen je považováno za „bezprecedentní“ a „pokračující“. Přestože ICC spoléhá na spolupráci členských států, vysílá silný signál, že by takové zločiny měly být postaveny před soud.

Kromě právního vývoje se aktivisté a právní experti stále více zasazují o uznání genderového apartheidu v rámci mezinárodního práva. Šestý výbor Valného shromáždění OSN v současné době projednává novou úmluvu o zločinech proti lidskosti, která požaduje začlenění termínu „genderový apartheid“. Tato iniciativa si klade za cíl uznat diskriminaci na základě pohlaví jako zločin apartheidu, a tím posílit práva žen a dívek na celém světě.

Situace v Afghánistánu zůstává alarmující a vyžaduje mnohem více mezinárodní pozornosti a akce. Hlasy aktivistů jako Tahmina Salik jsou zásadní pro zviditelnění reality útlaku. Vyzývá svět, aby se nejen díval, ale aby aktivně pomáhal zranitelným ženám a dívkám v Afghánistánu.