Záhada o gorilách v Zoo Lipsko: Dvě zvířecí tragédie v jednom týdnu!

Záhada o gorilách v Zoo Lipsko: Dvě zvířecí tragédie v jednom týdnu!

V Zoo Lipsko došlo k tragickému vývoji, když během týdne zemřely dvě gorily. Ředitel zoo prof. Jörg Junhold vyjádřil zděšení nad touto dvojnásobnou ztrátou. Přesná příčina smrti zvířat, zejména 21leté gorily Kibary a sedmileté gorily Kio, zůstává nejasná. Obě zvířata vykazovala podobné příznaky, jako je slabost, odmítání potravy a natažené břicho, které se navzdory lékařskému ošetření nevyřešily. Mrtvá těla goril jsou v současné době pitvána, aby bylo jasné, jaké jsou příčiny smrti, zatímco na výsledky se stále čeká.

Kibara se neprobral z narkózy kvůli lékařskému zásahu, zatímco Kio zemřel při riskantní narkóze o týden dříve. Kio, nejmladší člen gorilí skupiny, byl v anestezii kvůli svému špatnému zdraví poté, co předtím odmítal jíst. Veterinář zoo Andreas Bernhard zjistil, že léky nebyly účinné ve dnech před jeho smrtí. Kio nakonec zemřel na selhání krevního oběhu během procedury, ačkoli přesná příčina jeho nemoci je pravděpodobně v trávicím traktu, jak uvádí [n-tv].

Smutek v Pongolandu

Skupina goril v Pongolandu projevuje velký smutek pro Kio, což svědčí o úzké komunitě mezi zvířaty. Ředitel zoo Junhold označil ztrátu za bolestivou a ocenil snahu zaměstnanců zoo, kteří zbývající čtyři gorily bedlivě sledují. Není jasné, zda tato zvířata truchlí za svými zesnulými příbuznými, nebo zda jsou také nemocná. Zoo aktuálně spolupracuje s odborníky na co nejlepší ochraně zbývajících goril.

Gorily nížinné jsou ve volné přírodě považovány za kriticky ohrožené a mohou se dožít až 40 let. Vzhledem k děsivému vývoji je situace v lipské zoo velmi bedlivě sledována, aby bylo možné identifikovat možné příčiny nemocí zvířat a bojovat s nimi.

Technologický pokrok ve výzkumu goril

Jako pohled na výzkum zdraví goril se stále častěji používají nové technologie v různých zoologických zahradách, například v berlínské zoo. Probíhají zde experimenty s kamerami a umělou inteligencí, aby bylo možné lépe porozumět chování a potřebám těchto působivých zvířat, jak [Spiegel] podrobně popisuje. Takové inovace by mohly být v budoucnu klíčové pro lepší identifikaci a prevenci příčin zdravotních problémů podobných těm, které se vyskytují v Zoo Lipsko.