Včasné varování před demencí: Rozpoznejte poruchy spánku jako plíživé riziko!
Zjistěte, jak mohou poruchy spánku indikovat demenci a jaká preventivní opatření jsou důležitá.

Včasné varování před demencí: Rozpoznejte poruchy spánku jako plíživé riziko!
Riziko demence by mohlo být odhaleno našimi spánkovými návyky dlouho předtím, než se symptomy skutečně objeví. Nedávné výzkumy ukazují, že poruchy spánku, zejména v REM spánku, fázi těla, ve které zažíváme živé sny, jsou považovány za varovné příznaky neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Toto zjištění je založeno na kanadské studii, která ukazuje, že lidé, kteří mají problémy se svým spánkovým chováním v REM cyklu, mají zvýšené riziko rozvoje demence až o 100 procent – a to léta před diagnózou, jak uvádí Fuldaer Zeitung.
Německá Alzheimerova společnost v současné době uvádí v Německu přibližně 1,8 milionu lidí s demencí, přičemž počet nemocí v posledních letech neustále roste. Příznaky demence, mezi které patří zmatenost, ztráta paměti a potíže v každodenním životě, často vedou k pozdní diagnóze. Rozsáhlá epidemiologická studie navíc ukazuje, že lidé, kteří ve středním věku spí méně než sedm hodin za noc, mají výrazně zvýšené riziko rozvoje demence ve stáří. Zejména lidé se šesti nebo méně hodinami spánku hlásí o 22 až 37 procent vyšší míru demence, podle výzkumu v Studie Dr. Severine Sabia dokázat.
Vliv délky spánku na riziko onemocnění
Délka a kvalita spánku hrají zásadní roli v prevenci demence. Podle Alzheimer Research Initiative probíhají během spánku důležité regenerační procesy, při kterých se odstraňují škodlivé látky, jako je protein amyloid-beta. Chronický nedostatek spánku by mohl vést k akumulaci takových toxických proteinů v mozku, což by mohlo připravit cestu k nemocem. Výzkum ukazuje, že spát v průměru sedm hodin za noc je pro snížení rizika nejpřínosnější, zatímco delší spánek (>8 hodin) také představuje zvýšené riziko, jak ukazuje souvislost mezi spánkovými návyky a zdravotními podmínkami.
Stručně řečeno, jak spánkový režim, tak kvalita spánku jsou zásadní pro snížení rizika pozdější demence. Očistné procesy mozku, ke kterým dochází během spánku, zdůrazňují velký význam klidných nocí. Preventivní opatření by neměla zahrnovat pouze fyzickou aktivitu a zdravou stravu, ale měla by se také zaměřit na zajištění pravidelného a dostatečného trvání spánku s cílem trvale podporovat zdraví neuronů.