Masarykovo poslední tajemství: obálka se otevírá po 90 letech!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Dne 19. září 2025 bude v zámku Lány otevřena zapečetěná obálka s posledními slovy Tomáše Masaryka.

Am 19.09.2025 wird in Schloss Lány ein versiegelter Umschlag mit den letzten Worten von Tomáš Masaryk geöffnet.
Dne 19. září 2025 bude v zámku Lány otevřena zapečetěná obálka s posledními slovy Tomáše Masaryka.

Masarykovo poslední tajemství: obálka se otevírá po 90 letech!

19. září 2025 bude na zámku v Lánech otevřena dlouho očekávaná zapečetěná obálka, která má obsahovat poslední slova Tomáše Garrigue Masaryka, prvního prezidenta Československa. Obálka nese označení Pečeť do r. 2025 a Národnímu archivu ji předal v roce 2005 Antonín Sum, který byl úzce spjat s Janem Masarykem, synem Tomáše Masaryka. Obsah obálky zůstává neznámý a vyvolal mnoho spekulací o povaze zprávy, kterou by obyvatelé České republiky mohli očekávat. Není jasné, zda jde o politickou vůli nebo osobní poselství.

Zapečetěná obálka byla za druhé světové války přivezena do Londýna s Janem Masarykem, poté přes Skotsko do Francie a po roce 1989 se nakonec vrátila do Prahy. Tento návrat je součástí další oblíbené repatriace Masarykova archivu. Otevírání obálky bude podle vienna.at živě vysílat Český rozhlas, což jen zvýší zájem veřejnosti.

Historické pozadí

Tomáš Garrigue Masaryk, narozený 7. března 1850, vyrůstal ve skromných poměrech jako syn slovenského kočího a dcery sedláka. Celý svůj život se identifikoval jako Čech, Moravan a Slovák a byl vlivným akademikem a politikem. Masaryk byl třikrát zvolen prezidentem ČSR a sehrál ústřední roli při vzniku ČSR, kterou vyhlásil 28. října 1918. Prvním prezidentem byl zvolen 14. listopadu 1918 a vedl svou zemi až do roku 1935, kdy z věkových a zdravotních důvodů rezignoval.

V posledních letech trpěl Masaryk zdravotními problémy, zejména po několika mozkových příhodách. Zemřel 14. září 1937 na zámku v Lánech a zanechal po sobě významný odkaz, který je aktuální i dnes. Historici se přou, že dopis mohl být napsán mezi 3. zářím a 11. zářím 1937, tedy v době, kdy byl Masaryk ve špatném zdravotním stavu. [Radio.cz].

Otevření obálky a spekulace

Otevření obálky je pro Českou republiku nejen osobní událostí, ale i významným kulturním vrcholem. Obyvatelé doufají ve smysluplný odkaz, který podtrhuje Masarykovu roli symbolu demokracie a morálky. Toto téma se již probírá ve třídě, aby se podpořily rozhovory o odpovědnosti a občanských hodnotách. Obsah obálky znali tři lidé, mezi nimi Anna a Herberta Masarykové a Antonín Sum. Spekuluje se i o možném spojení Masaryka s císařem Františkem Josefem, které se však v roce 2017 nepodařilo ověřit srovnáním DNA.

webové stránky tajemnaobalka.cz poskytuje další informace o pozadí a dokumentuje diskuse a spekulace kolem obsahu obálky. Historici jako Jiří Křesťan vyjadřují obavy, že zpráva nemusí být povzbudivá, což zvyšuje očekávání i obavy z otevření obálky.