EU plánuje přísná pravidla: deportace by měly být rychlejší a jednodušší!

Pozoruhodným krokem plánuje Evropská komise pod vedením komisaře pro migraci Magnuse Brunnera reformovat směrnici o navracení, která existuje od roku 2008. Cíl nového zákona je jasný: rychlejší a efektivnější deportace lidí bez práva na pobyt v EU. Podle Brunnera v současnosti z EU skutečně odletělo pouze 20 procent lidí, proti nimž bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, což je situace, která je považována za „nepřijatelnou“. Na tiskové konferenci zdůraznil potřebu reformy, která by vytvořila jasná a jednotná pravidla v celé Evropě, zatímco místopředsedkyně EU Henna Virkkunenová také slíbila vytvoření „pořádku v našem domě“.

Ústředním prvkem návrhu je zavedení evropského příkazu k návratu, který má umožnit, aby příkazy k vyhoštění z jednoho státu EU mohly automaticky platit v jiných členských státech. Každý, kdo obdrží oznámení o deportaci v jedné zemi EU, se nemůže přestěhovat do jiné země EU, aby podal novou žádost o azyl. S ohledem na hrozivé důsledky pro odmítnuté žadatele o azyl návrh počítá s přísnými opatřeními: Kdo odmítne spolupracovat při repatriaci, riskuje krácení sociálních dávek a dokonce i zabavení cestovních dokladů. „Dáváme pořádek,“ zdůraznil Brunner a zdůraznil důležitost této reformy, která ovlivní jak budoucnost spolupráce mezi členskými státy, tak i zacházení s migranty v EU.

Přísnější pravidla pro bezpečnostní rizika

Alarmující jsou zejména nové předpisy, které se budou týkat lidí, kteří jsou klasifikováni jako bezpečnostní riziko. V budoucnu by měli být schopni být zadrženi před deportací rychleji a bude dána možnost prodloužit dobu trvání zadržení nad současných 24 měsíců. Brunner oznámil, že do června 2025 bude představen koncept bezpečných třetích zemí, protože definice těchto států je v současnosti nejednotná a nejasná, což jen zvyšuje praktické výzvy deportací. Kritici, jako je Amnesty International, považují tento projekt za „nové minimum“ v jednání s migrujícími lidmi, zejména s ohledem na zvláštní „návratová centra“, která mohou být vytvořena ve třetích zemích pro ubytování lidí za určitých podmínek.

Ačkoli se plány zdají slibné, nový zákon je stále k hlasování v Evropském parlamentu a musí odolat názorům různých tamních politických skupin. Souhlas v rámci EU již prokázala pozitivní zpětná vazba od ÖVP, zatímco další strany jako Zelení a FPÖ poukázaly na obavy z lidských práv. Další krok správným směrem je však nezbytný pro řešení problému nelegální migrace v Evropě, tvrdí Brunner a jeho kolegové, kteří doufají v rychlou dohodu o reformě současných předpisů.