Tlak na žadatele o azyl: Reformy EU vykazují počáteční úspěch!

Tlak na žadatele o azyl: Reformy EU vykazují počáteční úspěch!

Tlak na žadatele o azyl v EU má stále větší dopad a podporuje integraci. Podle nedávných zpráv Exxpressu již nejsou sociální dávky vypláceny bezpodmínečně, což žadatelům o azyl nabízí další pobídky k integraci. Cílem tohoto opatření je dosáhnout lepšího přizpůsobení sociálnímu a hospodářskému rámci EU.

Kromě toho je v centru pozornosti téma azylové politiky v EU. Cílem EU je zajistit státním příslušníkům třetích zemí mezinárodní ochranu. Ústředním prvkem těchto snah je vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS), který vychází z právního základu Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Články 67, 78 a 80 SFEU stanoví tento právní rámec, který je vypracován v souladu se Ženevskou úmluvou z roku 1951 a protokolem z roku 1967, jak vysvětluje webová stránka Evropského parlamentu.

Vývoj azylové politiky

Vývoj azylové politiky EU se v posledních desetiletích neustále zvyšuje. Maastrichtská smlouva v roce 1993 přinesla mezivládní spolupráci do institucionálního rámce EU. Amsterodamská smlouva z roku 1999 rozšířila pravomoci institucí EU při vytváření azylové legislativy. Důležitým krokem bylo zavedení spolurozhodovacího postupu v roce 2005, který umožňuje členským státům rozhodovat o azylových otázkách společně.

Program z Tampere v roce 1999 stanovil první velký krok k implementaci CEAS ve dvou fázích, včetně stanovení kritérií a postupů pro posuzování žádostí o azyl. Haagský program z roku 2004 navíc požadoval, aby nástroje druhé fáze byly přijaty do konce roku 2010.

Reformní iniciativy a výzvy

V rámci reformního úsilí byl v roce 2020 zahájen nový migrační a azylový balíček, jehož cílem je reforma CEAS. Důležitou novinkou je zřízení Agentury EU pro azyl (EUAA), která podporuje členské státy v azylovém řízení. Dne 14. května 2024 bylo přijato deset nových právních nástrojů k reformě řízení azylu a migrace.

Financování těchto opatření zajišťuje Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), který byl v rozpočtu na období 2021–2027 navýšen na 9,9 miliardy eur a je podporován dalšími finančními nástroji EU.

Souběžně s tímto vývojem vyvolalo ve Spojeném království bouřlivou debatu nedávné genderové rozhodnutí z Velké Británie, které definuje genderové identity jako založené na biologických charakteristikách. Tyto diskuse také ovlivňují sociální rámec, v němž se vyvíjejí žádosti o azyl a integrační opatření.

Kromě toho EU plánuje dosáhnout úplného zákazu plynu z Ruska. To slouží nejen k ukončení energetické závislosti, ale také ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jak uvádí Exxpress, jde o součást širší strategie, která bere v úvahu geopolitické i sociální aspekty.