100 dní vlády: pokrok pro zemědělce nebo stagnace v Rakousku?

100 dní vlády: pokrok pro zemědělce nebo stagnace v Rakousku?

6. června 2025 se Rakousko ohlédne za více než 100 dny nově vytvořené vlády. Důležitými hráči vládní koalice jsou Elisabeth Stocker (ÖVP), Andreas Babler (SPÖ) a Beate Meinl-Reisinger (NEOS). Vláda si stanovila vysoké cíle: slibuje obyvatelstvu pokrok, transparentnost a reformy. Otázkou ale zůstává, zda tyto sliby skutečně povedou ke změnám pro občany a společnost. Kritici se obávají, že navzdory oznámením chybí konkrétní opatření.

Situace je obzvláště náročná pro místní farmáře. Potýkají se s řadou obtíží, které ohrožují jejich existenci. Vysoké ceny energií, zvyšující se ekologické předpisy, levnější dovoz z Ukrajiny a rostoucí vliv nevládních organizací dostávají zemědělce pod tlak. Mnoho z nich bojuje o přežití, což má i politické rozměry: kolaps venkovské střední třídy by mohl mít pro venkovskou společnost dalekosáhlé důsledky.

Politika EU a udržitelnost v centru pozornosti

Na evropské úrovni vydala EU komplexní normy ochrany životního prostředí ve formě nařízení a směrnic. Provádění těchto nařízení je povinné pro všechny členské státy. Cílem je zajistit minimální standardy ochrany životního prostředí a zabránit „environmentálnímu dumpingu“. Ústředním bodem politiky EU je Společná zemědělská politika (SZP), jejímž cílem je podporovat zemědělce, zaručit stabilní dodávky potravin a bojovat proti klimatické krizi. V této souvislosti bylo rozhodnuto snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, což je součástí strategie EU pro klimatickou neutralitu do roku 2050, jak uvádí Federální kancléřství.

Rakouská vláda si klade za cíl dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality, aby splnila požadavky EU. Tento cíl je zakotven ve spolkovém ústavním zákoně a je podporován zákonem o ochraně klimatu (KSG), který existuje od roku 2011. Rakousko se řídí „principem dvou pilířů“, který zahrnuje ochranu klimatu i přizpůsobení se změně klimatu.

Samotná změna klimatu je již v Rakousku jasně patrná: viditelným znamením je zvýšení průměrné roční teploty o téměř dva stupně Celsia od roku 1980, více horkých dnů a zkrácení doby trvání sněhové pokrývky. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu je tento vývoj alarmující a k dosažení mezinárodně platných klimatických cílů je třeba jednat. Cílem je dlouhodobě omezit nárůst globální teploty.

Ambice Rakouska v Radě bezpečnosti OSN

Dalším politickým tlakem Rakousko usiluje o místo v Radě bezpečnosti OSN. NEOS to popsal jako milník zahraniční politiky, zatímco kritici považují iniciativu za plýtvání penězi daňových poplatníků. Plánované křeslo v Radě bezpečnosti vyvolává otázky ohledně skutečných výhod a vlivu pro Rakousko. Takový krok by však mohl posílit mezinárodní roli země a vyžadoval by širokou politickou podporu.

Rakousko stojí před výzvou propojit své domácí politické sliby s vnějšími požadavky EU a globálními klimatickými cíli. Zda se vládě podaří úspěšně skloubit tyto složité problémy a zároveň zvládnout výzvy, kterým čelí místní farmáři a obyvatelstvo jako celek, bude klíčové pro nadcházející měsíce.