Freiburští studenti šetří zbytky jídla: trend nebo hygienický problém?

Freiburští studenti šetří zbytky jídla: trend nebo hygienický problém?

Stav: 10. října 2024 10:11

V boji proti plýtvání potravinami spoléhají freiburští studenti na kreativní řešení: „páskování“. To znamená, že hledají zbytky jídla od spolužáků v jídelně, aby si dali dohromady jídlo zdarma. I když se názory na to, zda jde o chytrý trend nebo nehygienický postup, různí, rozhodně to ukazuje, že mnozí hledají způsoby, jak nadměrný odpad omezit.

Myšlenka „bandingu“ se setkala s rozporuplnými reakcemi veřejnosti. Někteří studenti považují za chvályhodné používat zbytky jídla, zatímco jiní to považují za nechutné. Kritici se ptají, zda je sbírání zbytků jídla skutečně nezákonné. Odpověď na to není tak jednoduchá, jak se zdá.

Stuhy proti plýtvání potravinami

V roce 2020 činil potravinový odpad v Německu přibližně 11 milionů tun, z toho 17 procent pocházelo z potravin mimo domov – například v restauracích nebo jídelnách. Značná část tohoto odpadu však mohla být stále recyklovatelná, a proto se iniciativa studentů jeví jako pozitivní.

Ve skutečnosti studenti z Freiburgu zavedli systém, který funguje již léta a který jim umožňuje dobře využít zbytky. Stojí na místě odevzdání nádobí a sbírají to, co po nich ostatní zbyli. To nejen snižuje zátěž vaší peněženky, ale také snižuje spotřebu zdrojů kvůli zbytečné produkci potravin. Toto je příklad udržitelné praxe v univerzitním stravování, které je mnohými vnímáno jako společenská odpovědnost.

Jak hygienické je páskování?

Častým problémem je hygiena při bandážování. Neznamená to, že sníte cizí talíř, vystavujete se potenciálním virům nebo bakteriím? V tomto ohledu však existují určité úlevy: Mluvčí ministerstva zdravotnictví Bádenska-Württemberska zdůrazňuje, že riziko přenosu prostřednictvím zbytků jídla je klasifikováno jako poměrně nízké. Mnohem důležitější je mezilidský kontakt.

Banders si často nosí vlastní nádobí, aby zajistili hygienické normy. Poukazuje se také na to, že lidé z Bandenu mají tendenci praktikovat formu solidarity a společného využívání zdrojů.

Navzdory pozitivním aspektům Freiburský studentský svaz oficiálně zakázal páskování od roku 2016 s odvoláním na zdravotní obavy a právní nejasnosti. Problematika odpovědnosti v případě zdravotních problémů je považována za komplikovanou. Profesor Dr. Martin Heger z Humboldtovy univerzity v Berlíně však vysvětlil, že zákonné podmínky pro krádež v této souvislosti neexistují, protože dočasné odebrání zbytků jídla nezasahuje do majetku studentské unie.

Zůstává nejasné, jak bude právní situace v detailech vypadat a zda ostatní vysoké školy v zemi budou „páskování“ tolerovat. Některé instituce uvádějí, že uvědomělého zacházení s potravinami je již dosaženo pomocí správných postupů porcování. Například v Heidelbergu studenti své porce okamžitě váží, což vede k menšímu plýtvání.

Některé studentské svazy se navíc snaží zpřístupnit přebytečné potraviny širší komunitě prostřednictvím iniciativ, jako je skříň Fairteiler v Ulmu. V Tübingen-Hohenheimu se praktikuje nový způsob zpracování zbytků – zbytky jídel se druhý den nabízejí levněji nebo se používají pro nové receptury, jako jsou saláty a polévky. Zda však bude páskování dlouhodobým řešením problému plýtvání potravinami, se teprve uvidí.

Pro další informace a komplexní vhled do tématu doporučujeme článek na www.tagesschau.de.