FPÖ v celní pasti: Spor o Trumpův a Putinův agresivní postup!

FPÖ v celní pasti: Spor o Trumpův a Putinův agresivní postup!

Dnes, 4. dubna 2025, nabírá v Rakousku na obrátkách debata o celní politice USA za prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto vývoji se vyjádřila Strana svobody Rakouska (FPÖ), která zdůvodnila nejen Trumpova cla, ale i vojenskou agresi Ruska na Ukrajině. Podle tiskové zprávy FPÖ je odpovědnost za nadcházející cla připisována Evropě a Rakušanům. Reinhold Lopatka, vedoucí delegace lidovců v Evropském parlamentu, tento postoj ostře kritizuje a obviňuje FPÖ, že ve své ideologii tančí mezi pachatelem a obětí. Konflikt uvnitř FPÖ o její postoj k Trumpově obchodní politice vrcholí.

Barbara Kolm, členka Národní rady FPÖ, vyjadřuje obavy z amerických cel, zatímco Susanne Fürst, další poslankyně FPÖ, tuto politiku obhajuje. Lopatka vidí tyto rozdílné názory jako známky problémů s vedením uvnitř FPÖ. Zdůrazňuje také, že je třeba, aby EU jako největší jednotný trh působila silně a sebevědomě, což podporuje i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a rakouský komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Rakousko usiluje o vyjednané řešení s USA a varuje, že obchodní válka nakonec zná jen poražené.

Trumpova cla a jejich dopad

Donald Trump promluvil ve stejný den s projevem v Růžové zahradě Bílého domu a popsal den jako „Den osvobození“, kdy začíná „zlatý věk Ameriky“. Oznámil nová cla na zahraniční produkty, která vstoupí v platnost od 5. dubna s minimálním clem 10 % na všechny dovážené produkty. Počínaje 9. dubnem budou uvalena další reciproční cla na produkty ze zemí, které rovněž uvalují cla na americké produkty. EU se pravděpodobně konkrétně dotkne celkem 20% cel. Nová opatření signalizují možný začátek globální obchodní války, protože americká ekonomika by mohla utrpět cla, což by mohlo vést ke zvýšení inflace a poklesu spotřeby.

Postižena by byla zejména EU, která do USA ročně vyváží auta v hodnotě 38 miliard eur. Prognózy naznačují, že prodeje EU do USA by mohly klesnout o 30 %, což by se rovnalo ztrátě přes 12 miliard eur. V Rakousku se obává poklesu HDP o 0,2 % a již existující potíže s recesí by se mohly dále zhoršit. Vzhledem k těmto rizikovým úvahám je EU připravena přijmout protiopatření, která by mohla zahrnovat cla na vývozní zboží z USA, jako jsou motocykly a džíny, a také možné vyloučení amerických firem z veřejných zakázek.

Dlouhodobé ekonomické důsledky pro EU

Dopad Trumpovy celní politiky by mohl nejen přímo ovlivnit exportéry, ale také společnosti, které těmto exportérům dodávají suroviny a komponenty. Simulace ukazují, že jednotné clo ve výši 25 % na zboží z EU by mohlo dlouhodobě snížit vývoz do USA o polovinu. Klíčová odvětví, jako jsou farmacie, dopravní zařízení a motorová vozidla, by byla významně ovlivněna. Reálný hrubý domácí produkt EU by mohl klesnout o 0,25 %, přičemž Německo zaznamenalo ještě větší poklesy.

Ke zmírnění negativních dopadů by EU mohla usilovat o hlubší obchodní vztahy s dalšími partnery volného obchodu, jako je Kanada, Mexiko a Japonsko. Tato strategie zahrnuje snižování netarifních překážek, zlepšování dopravní infrastruktury a zvyšování regulační spolupráce. V konečném důsledku by to mohlo pomoci EU snížit její závislost na poptávce USA a rozšířit vývoz na další trhy.

Vzhledem k současným politickým a ekonomickým podmínkám je nadcházející spor o celní politiku důležitým tématem, které se dotýká nejen Rakouska, ale celé EU a je ještě složitější kvůli rozdílným pozicím v rámci FPÖ.

Další informace o tomto vývoji naleznete v článcích z OTS, kurýr a DIW být konzultován.