Ministři obrany EU diskutují: Osud Ukrajiny visí na vlásku!

Ministři obrany EU diskutují: Osud Ukrajiny visí na vlásku!

Dne 1. prosince 2025 se v Bruselu uskuteční zásadní setkání ministrů obrany EU, na kterém bude diskutovat o podpoře Ukrajiny v jejím boji proti Rusku. Šéfka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová poznamenala, že Rusko neprojevuje žádnou touhu po míru, a vyzvala k větší evropské podpoře Ukrajiny při jednáních. Varovala před jednostranným tlakem na Ukrajinu a zdůraznila nutnost postavit Rusko do vyjednávací pozice, aby našlo řešení. Rozhovory mezi USA a Ukrajinou, které proběhly o víkendu, stejně jako využití zmrazených ruských aktiv, jsou ústředními tématy diskusí, jak uvádí vienna.at.

Situaci posiluje i hodnocení Sebastiana Hartmanna, německého státního tajemníka obrany, který rovněž nevidí ochotu z ruské strany vyjednávat. Kallas také vyzval Rusko k reparacím za škody způsobené na Ukrajině a zdůraznil naléhavost solidního financování pro zemi. Na posledním summitu EU se členské státy nedokázaly dohodnout na využití ruských aktiv kvůli obavám z represálií, poznamenal belgický premiér Bart De Wever.

Výhody zmrazených aktiv

Diskusi o využití zmrazených ruských aktiv podporuje Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu zdůraznila, že pro zmrazený majetek neexistuje lepší využití. Tato aktiva v hodnotě přibližně 200 miliard eur zmrazená v EU by mohla být použita na podporu Ukrajiny, protože členské státy již souhlasily s použitím úrokových zisků z těchto fondů pro Ukrajinu, uvedl Deutschlandfunk.

V Německu a dalších členských státech však existují vysoké právní překážky, které konfiskaci majetku ztěžují. Belgický premiér De Wever vyjádřil obavy z rizik a vyzval k plné reciprocitě za navrhovanou půjčku. Finský premiér Petteri Orpo se ale vyslovil pro využití ruských fondů k financování. Tyto vytrvalé diskuse zdůrazňují výzvy a rozdílné názory v rámci EU na podporu Ukrajiny a politiku vůči Rusku.

Výhled a politické důsledky

Nadcházející dny jsou klíčové pro finanční politiku EU vůči Ukrajině. Očekává se, že hlavy států a vlád zemí EU přijmou nová opatření k zajištění finančních potřeb Ukrajiny na roky 2026 a 2027. Mimo jiné se jedná o úvěru v hodnotě 140 miliard eur na podporu Ukrajiny. Tento proces by mohly ještě urychlit nové sankce vyhlášené USA proti ruským ropným společnostem jako Rosněfť a Lukoil, které podle Euronews uvítali jak ukrajinský prezident Zelenskij, tak Kallas.

Jak však tato složitá jednání a vzniklé rozdíly mezi členskými státy EU ovlivní budoucí podporu Ukrajiny v konfliktu s Ruskem, se teprve uvidí. S jedním jasným cílem – posílením Ukrajiny – čelí Evropa a Spojené státy dalekosáhlým výzvám, které vyžadují společnou akci.