Zrušení cizích jazyků ve školách: rozhořčení nad Kretschmannovým plánem!
Winfried Kretschmann navrhuje zrušit druhý cizí jazyk ve školách. Odborníci na vzdělávání varují před důsledky.

Zrušení cizích jazyků ve školách: rozhořčení nad Kretschmannovým plánem!
Kontroverzní návrh premiéra Bádenska-Württemberska Winfrieda Kretschmanna vyvolává pobouření po celé zemi. Politik Strany zelených věří, že v budoucnu se studenti již nebudou muset učit druhý cizí jazyk pro svůj abitur. „To dnes již nepotřebujeme,“ zdůraznil Kretschmann na mediální konferenci ve Stuttgartu. Tvrdil, že moderní technologie, jako jsou překladatelská zařízení, činí výuku jazyků zastaralou. Kritici, jako je Asociace filologů, jsou znepokojeni a jeho hodnocení vnímají jako hluboký útok na vzdělávací systém a zejména na střední školy. news4teachers hlášeno.
Heinz-Peter Meidinger, bývalý prezident Asociace německých učitelů, plány důrazně odsuzuje a poukazuje na to, že ztráta druhého cizího jazyka by negovala významnou vzdělávací hodnotu. Meidinger na příkladu jazyka vysvětluje: „Každý jazyk obsahuje jiný pohled na svět, který můžete zažít pouze tehdy, pokud jazyk sami ovládáte.“ Dokonce i lingvisté jako Maren Pauli z platformy pro studium jazyků Babbel varují, že studium jazyků nejen podporuje jazykové dovednosti, ale také empatické a interkulturní dovednosti. „Naučení se nového jazyka pomáhá bořit předsudky a připravuje mladé lidi na globalizovaný svět,“ říká Pauli v článku merkur.de citováno.
Technologie versus vzdělání
Kretschmannův nápad vyměnit druhý cizí jazyk za předmět digitální mediální gramotnosti naráží na silný odpor. Kritici tvrdí, že jazyk je základem pro přístup ke kulturám a identitám a že studenti s pouze základními jazykovými znalostmi by mohli v globální konkurenci zaostávat. Předsedkyně GEW Monika Stein zdůrazňuje, že učení jazyka přesahuje pouhé objednání zmrzliny na dovolené. „Smysluplné učení cizího jazyka vyžaduje vzájemnou konverzaci,“ vysvětluje. Zatímco Kretschmann se chce zaměřit na digitální kompetenci, odborníci na vzdělávání varují, že ztráta jazykových dovedností by mohla ohrozit i využívání moderních technologií. „Nedostatek jazyka je v konečném důsledku škodlivý i pro AI,“ říká vedoucí filologie Martina Scherer.