Světla naděje: vzpomínkový akt po střelbě ve Štýrském Hradci v katedrále sv. Štěpána

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Dne 12. června 2025 se ve vídeňské katedrále svatého Štěpána uskutečnil pietní akt za oběti střeleckého řádění ve Štýrském Hradci pod vedením arcibiskupa Franze Lacknera.

Am 12. Juni 2025 fand im Wiener Stephansdom ein Gedenkgottesdienst für die Opfer des Amoklaufs in Graz statt, geleitet von Erzbischof Franz Lackner.
Dne 12. června 2025 se ve vídeňské katedrále svatého Štěpána uskutečnil pietní akt za oběti střeleckého řádění ve Štýrském Hradci pod vedením arcibiskupa Franze Lacknera.

Světla naděje: vzpomínkový akt po střelbě ve Štýrském Hradci v katedrále sv. Štěpána

Dne 12. června 2025 se ve vídeňské katedrále sv. Štěpána konala vzpomínková akce, která ukončila třídenní státní smutek za oběti střelby ve Štýrském Hradci. Tento tragický incident, ke kterému došlo dříve v úterý, si vyžádal celkem jedenáct obětí, včetně devíti studentů a učitele, a nejméně 12 dalších lidí bylo zraněno. Přítomen byl spolkový prezident Alexander Van der Bellen a celá federální vláda, kteří vzdali hold obětem.

Bohoslužbu, která se konala pod křesťanským hostitelstvím Rakouské biskupské konference, vedl arcibiskup Franz Lackner. Po jeho boku promluvili další biskupové a prezident islámské náboženské obce. Vídeňský apoštolský administrátor Josef Grünwidl zahájil bohoslužbu uvítacími slovy a zdůraznil, že rány řádění zůstanou i po skončení národního smutku.

Známky smutku a naděje

V dojemném aktu zapálil spolkový prezident Van der Bellen první z deseti bílých svíček, které byly připraveny pro oběti. Za pachatele byla zapálena i svíčka. Biskup Michael Chalupka z evangelické církve v Rakousku se pomodlil, zatímco imám Ermin Sehic recitoval verše z koránu o naději na věčný život.

Arcibiskup Lackner ve svém projevu vyzval k solidaritě a zdůraznil sdílenou odpovědnost v této době smutku. "Pojďme se vidět jako bratr nebo sestra," řekl a vyzval lidi, aby žili s všímavostí a konverzovali. Tato slova měla zvláštní ohlas v situaci, která hluboce otřásla zemí. O prázdnotě křesel, které byly vyhrazeny obětem, hovořil i biskup Chalupka, aby ilustroval bolest pozůstalých.

Bolest, na kterou se nezapomíná

Smutek za oběti symbolizovala také přítomnost vysokých politických představitelů a náboženských komunit. Kromě spolkové vlády byli mezi přítomnými i vicekancléř Andreas Babler a ministryně zahraničí Beate Meinl-Reisinger. Rakouská vlajka byla až do konce státního smutku stažena na půl žerdi. Pohřbena byla ve čtvrtek večer se zvoněním, hned po skončení bohoslužby.

Střelba ve Štýrském Hradci a následný státní smutek byly rakouskou vládou klasifikovány jako „národní katastrofa“, což podtrhlo potřebu této vzpomínkové bohoslužby. Několik stovek lidí následovalo výzvu k truchlení a vzpomínce, čímž projevili solidaritu v této těžké době, jak zdůraznil také šéf Charity Vídeň Klaus Schwertner.

V tomto ohromném smutku za ztracené životy zůstává naděje na světlo ve tmě, o čemž se během bohoslužby opakovaně hovořilo. Vzpomínkový akt byl mocným symbolem síly a soudržnosti komunity v dobách hlubokého smutku.