Úsporná opatření v nedohlednu: Kontroverze kolem nového rozpočtu na roky 2025–2026!

Úsporná opatření v nedohlednu: Kontroverze kolem nového rozpočtu na roky 2025–2026!

V rámci svého rozpočtového projevu v parlamentu dne 14. května 2025 ministr financí Markus Marterbauer oznámil komplexní úsporné opatření, které je v kontextu dvojího rozpočtu 2025-2026 a federálního finančního rámce 2025-2029. Jejich cílem je zvládnout plánovaný schodek ve výši 18,1 miliardy eur pro rok 2025 a 18,3 miliardy eur pro rok 2026. Tato opatření jsou nezbytná, protože v roce 2025 se očekává schodek veřejných financí ve výši 4,5 % HDP. Konsolidační balíček zahrnuje 6,4 miliardy eur pro rok 2025 a 8,7 miliardy eur pro rok 2026, s úpravami příjmů do roku 2026.

Ministr financí se jasně zaměřuje na problém s výdaji a ne na příjmy. Plánovaná opatření zahrnují zrušení klimatického bonusu, reformy důchodového systému a zavedení nezdanitelného zaměstnaneckého bonusu ve výši 1000 eur. Státní tajemnice Barbara Eibinger-Miedl popisuje tuto strategii jako první velký milník federální vlády. Naproti tomu státní tajemník Josef Schellhorn označuje rozpočet jako rozpočet orientovaný na budoucnost a nikoli pouze za krizový.

Politické reakce na rozpočet

Na návrh rozpočtu se v politickém prostředí pohlíží jinak. FPÖ předlohu ostře kritizuje a varuje před dalším dluhem ve výši 80 miliard eur a možnou procedurou deficitu EU. Požaduje také příspěvky na stimulaci investic a kritizuje nedostatek úspor v azylovém sektoru. Zelení kritizují rozpočet jako „zapomínání na budoucnost“, zejména kvůli škrtům v sociálních a ekologických úspěších.

ÖVP naopak rozpočet označuje za vyrovnaný a zdůrazňuje potřebu výkonnosti a ekonomického růstu. SPÖ vidí rozpočet jako úsporný rozpočet se sociálním podpisem a požaduje zvýšené investice do školství a zdravotnictví. NEOS prosazuje strukturální reformy, zejména v důchodovém systému, a rozpočet vidí jako první krok ke zvrácení trendu.

Ekonomické podmínky a úsporná opatření

Ekonomická úsporná opatření jsou často reakcí na rozpočtové deficity. Tato opatření mohou zahrnovat snížení vládních výdajů nebo zvýšení příjmů a jsou zaměřena na snížení rozpočtového deficitu a obnovení důvěry investorů v ekonomiku. Mezi tato opatření patří mimo jiné škrty v sociálních programech a zvýšení daní. Někteří kritici však tvrdí, že taková úsporná opatření mohou poškodit hospodářský růst a zanedbávat sociální odpovědnost.

Příklady z jiných zemí ilustrují různé účinky úsporných opatření. V roce 2010 muselo Řecko přijmout drastická úsporná opatření s rozpočtovým deficitem přesahujícím 15 % HDP, což však vedlo k sociálním nepokojům. Velká Británie také zažila v roce 2010 úsporná opatření, která snížila deficit, ale vyústila v další sociální problémy, jako je nárůst chudoby. Nicméně přínosy takových opatření, jako je snížení dluhu a obnovení důvěry investorů, nezůstávají bez zmínky.

Nadcházející rozpočtové návrhy zákonů budou přiděleny rozpočtovému výboru a veřejné slyšení je naplánováno na 3. června. Konečné rozhodnutí o rozpočtu se očekává 18. června. Uprostřed těchto diskusí zůstává v centru pozornosti potřeba rovnováhy mezi hospodářským růstem a řízením dluhu. Existují různé přístupy k upřednostňování růstu nebo snižování dluhu, přičemž za optimální se považuje vyvážený přístup.