Netanjahu zvyšuje tlak na Hamás: braní rukojmí jako zkouška ohněm!

Netanjahu zvyšuje tlak na Hamás: braní rukojmí jako zkouška ohněm!

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pohrozil Hamasu zvýšeným vojenským tlakem v pásmu Gazy, pokud nebudou propuštěni zbývající rukojmí. Během projevu v parlamentu Netanjahu zdůraznil, že izraelská opatření by mohla zahrnovat možnost zabrat území. Jeho ministr obrany Israel Katz již dříve naznačil, že anexe území v pásmu Gazy je možností, pokud bude Hamás nadále držet rukojmí. V současné době je v rukou Hamásu 58 rukojmích, které zase varuje, že izraelské pokusy osvobodit rukojmí násilím by mohly ohrozit jejich životy.

Hamás také uvedl, že dělá vše, co je v jeho silách, aby zajistil bezpečnost rukojmích, a vyzval Izrael, aby v útocích v pásmu Gazy nepokračoval. Tato agresivní rétorika přichází poté, co Izrael obnovil nálety na cíle Hamasu. Jde o první vojenský postup od ukončení příměří 19. ledna. Minulou středu také izraelská armáda zahájila novou pozemní operaci v pásmu Gazy s cílem vyvinout tlak na Hamás.

Vojenská eskalace v pásmu Gazy

Obnovení bojů již mělo fatální následky: Podle Hamasem kontrolovaného zdravotnického úřadu v Pásmu Gazy bylo od začátku útoků zabito nejméně 830 lidí, což je číslo, které nelze nezávisle ověřit. Tato situace tvoří pozadí kritizovaných vojenských strategií Izraele zaměřených na zničení vojenských schopností Hamásu a osvobození rukojmích.

Konflikt má své kořeny daleko do minulosti. října 2023 došlo k jednomu z nejkrvavějších incidentů za poslední roky, kdy Hamás spáchal zvěrstva, která si vyžádala kolem 1200 mrtvých a přibližně 250 zajatých jako rukojmí v pásmu Gazy. Izraelská vláda na události reagovala snahou omezit vojenské možnosti Hamasu. Přesto jsou vojenské úspěchy Izraele omezené. Přestože bylo do května 2024 zabito 14 000 bojovníků Hamásu, Hamás pokračoval v útocích na izraelské vojáky a civilisty.

Humanitární krize a geopolitické dimenze

Humanitární situace v pásmu Gazy je nyní katastrofální. Přibližně 1,7 milionu lidí bylo vnitřně vysídleno a mnoho oblastí se stalo neobyvatelnými kvůli pokračujícímu bombardování. Násilí a ničení také poukazují na kolektivní trauma, které existuje na straně Palestinců i Izraelců. Palestinci často pohlížejí na konflikt optikou Nakby, útěku a vyhnání 700 000 jejich krajanů v roce 1948.

Mezitím se mezinárodní společenství, včetně USA a EU, snaží deeskalovat konflikt a poskytovat humanitární pomoc do pásma Gazy. K trvalému míru je však ještě daleko, protože proces v Oslu je považován za neúspěch. Historickou rivalitu mezi Izraelci a Palestinci, která sahá až do 19. století, jen umocňují současné vojenské konflikty.

Přes veškerou snahu o nalezení dvoustátního řešení konflikt zůstává územní a etnicko-národní, s konkurenčními nároky na stejné území. I když dochází k opakovaným pokusům o prosazení míru, proruské a íránské podpůrné struktury Hamásu a Hizballáhu se objevují jako mocenské faktory, které situaci dále komplikují.

Kam se region vyvine, není jisté. Zdá se, že současná vojenská konfrontace pouze přiživuje napětí, zatímco palestinští a izraelští civilisté trpí následky. Doufáme, že brzy bude možné dosáhnout mírového řešení ke zlepšení nesnesitelných humanitárních podmínek.

Informace o historickém a současném pozadí blízkovýchodního konfliktu naleznete na webu Federální agentura pro občanské vzdělávání.