Po 8 letech izolace: Takhle se David Krobath probojoval k životu!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

David Krobath žil osm let v izolaci v Ulmu. Po ranách osudu našel ve 32 letech odvahu a nastoupil do prvního zaměstnání.

Po 8 letech izolace: Takhle se David Krobath probojoval k životu!

David Krobath, 32letý muž z Ulmu, prošel za posledních osm let dramatickou proměnou. Po těžké ráně osudu žil zcela izolovaný od okolního světa. Začalo to po absolvování školy Roberta Bosche v roce 2012, kdy se chtěl vydat plný nadějí na slibnou profesní budoucnost. Osud na sebe ale nenechal dlouho čekat. Najednou a nečekaně dostal jeho nevlastní otec alarmující diagnózu: zbýval už jen rok života. Tato zpráva vyvedla Davida z cesty a tak začal začarovaný kruh jeho izolace.

Sám sebe popisuje jako „NEET“ – termín pro mladé lidi, kteří nejsou na školení, v práci nebo ve škole. David byl během této doby uvězněn ve stavu emocionální paralýzy. Jakkoli byla situace zdrcující, se ztrátou, myšlenkami na vlastní budoucnost a tlakem rodičů, nebyl schopen sebrat odvahu a hledat si novou práci.

Osm let samoty

Období izolace trvalo léta. David byl stále méně ochotný opustit svůj pokoj a sociální interakce úplně ustala. Ztratil veškeré spojení s realitou. „Vegetoval jsem,“ popisuje stav, kdy už téměř nevycházel z domu, zatímco svět kolem něj neustále gradoval.

Osm let uplynulo, aniž by vyšel ven. „Pro všechny ostatní se svět stále točil,“ vzpomíná dnes. Přátelé rozhodovali o budoucnosti a založení rodiny, když se pro Davida zastavil čas. Zoufalá myšlenka, že by mohl v této osamělosti zemřít, ho nakonec dohnala k radikálnímu rozhodnutí.

Bod obratu

Zlom nastal v den jeho 28. narozenin: „Takhle to dál nejde,“ pomyslel si David, když seděl před šedou stěnou svého pokoje a ptal se sám sebe, co se stalo s jeho životem. Tehdy se rozhodl znovu vyhledat pomoc. Stálo ho hodně úsilí, aby se dostal do kontaktu s psychologem. Jmenování potvrdilo jeho nejhorší obavy: těžké deprese spojené s těžkou izolací.

Léčba však nebyla jednoduchá. Právě když udělal první krok ze své osamělosti, začala pandemie koróny. Omezení kontaktů a uzamčení mu znesnadnily dosáhnout plánovaného pokroku. Přesto se mu pomocí videokonzultací a dalších pokusů o terapii dařilo každý den trochu vymanit ze své izolace.

Bylo pro něj klíčové znovu získat každodenní strukturu. Pocit, že je znovu naživu, byl zásadní – a on dělal vše, co mohl, aby tuto strukturu znovu získal.

První práce

Jeho cesty zpět do života vyvrcholily pracovní rehabilitací. Davidův sen o práci v IT průmyslu zůstal živý, i když uběhly roky. Na podzim 2021 se začal vzdělávat jako systémový integrátor IT v odborném školicím středisku poblíž Heidelbergu. Tyto tři roky pro něj představovaly nový začátek: „Opravdu jsem se tam cítil dobře,“ říká dnes se zjevnou hrdostí v hlase.

Nedávno úspěšně dokončil školení a 1. října nastoupil do své první práce ve veřejné službě – což byl milník, který zahrnoval přesun do regionu Karlsruhe. „Jsem tak trochu hrdý,“ vysvětluje David a chce svým příběhem dát naději, že i v těch nejtěžších dobách je možné se vrátit k životu.

Pozadí jeho dlouhé izolace a sociální výzva vzrůstajícího fenoménu NEET však odráží i širší problém: Podle Eurostatu bylo na konci roku 2023 v Německu kolem 626 000 NEET, což představuje podíl 7,4 procenta. Tato čísla ilustrují nedostatek kvalifikovaných pracovníků as tím související potřebu podpory a povzbuzení pro mladé lidi.