Největší americký exportér už byl na pokraji kolapsu, pak cla

Největší americký exportér už byl na pokraji kolapsu, pak cla

Boeing se v posledních šesti letech potýkal s řadou problémů. Nová cla – podobná těm, která již platí – by mohla zasadit další těžkou ránu churavějící společnosti. Vzhledem k významu Boeingu jako největšího exportéra USA by to mohlo mít dopad i na celou ekonomiku.

Důsledky cel na Boeing a trh USA

Ceny Boeingů by se mohly výrazně zvýšit, pokud jiné země zavedou vlastní cla na americké zboží. Stávající tarify v USA by také mohly zvýšit výrobní náklady letadel, protože Boeing je silně závislý na mezinárodních dodavatelích. Tyto výzvy se doplňují ke stávajícím problémům, včetně bezpečnostních a kvalitativních nedostatků, které vedly k haváriím letadel a odstávkám zařízení, a také ke stávce, která koncem loňského roku na dva měsíce zastavila výrobu. Klesající poptávka po letadlech během pandemie Covid-19 také postavila společnost do obtížné pozice.

Ekonomické zájmy a význam leteckého průmyslu

Ron Epstein, analytik letectví a kosmonautiky z Bank of America, poznamenává: "Pokud přemýšlíte o zpracovatelském průmyslu, který exportuje na čisté bázi, proč ho penalizovat?" O možné recesi v USA už zvoní poplašné zvony. Cla na letadla a komponenty by mohla ovlivnit výrobu v mnoha leteckých továrnách a jejich dodavatelích a dále urychlit hospodářský pokles.

Navzdory mnoha výzvám Boeing odhaduje, že společnost přímo a nepřímo podporuje 1,6 milionu pracovních míst, včetně téměř 150 000 vlastních zaměstnanců ve Spojených státech. Kromě přímého ekonomického dopadu by problémy Boeingu a evropského konkurenta Airbus mohly ovlivnit také celý světový letecký průmysl. Zpoždění dodávek nových tryskáčů by mohlo zasáhnout nábor v tomto odvětví.

Aktuální vývoj v dodávkách letadel

Boeing oznámí finanční výsledky za první čtvrtletí brzy ve středu a manažeři promluví s investory později ráno. Cla budou jistě problémem – ale jak velký dopad budou mít, to se teprve uvidí. První náznak existujících problémů se ukázal minulý víkend, když byla dvě letadla z továrny Boeing v Číně poslána zpět do výrobního závodu v Seattlu místo toho, aby byla dodána čínským zákazníkům. Návrat by mohl být spojen s represivním 125% clem na dovoz z USA, což je odpověď na americké clo ve výši 145% na většinu čínského dovozu.

Čínský trh a dopady obchodního sporu

Čína představuje největší a nejrychleji rostoucí trh pro komerční letadla. Analýza společnosti Boeing ukazuje, že se očekává, že čínské aerolinky nakoupí v příštích 20 letech 8 830 nových letadel, což představuje 10 až 15 % celosvětové poptávky. Obchodní napětí mezi USA a Čínou už ale způsobilo, že Boeing ztratil půdu pod nohama v konkurenci s evropským rivalem Airbusem. Ze 122 objednávek letadel Boeing v letech 2017 a 2018 se počet v následujících šesti letech snížil na pouhých 28 objednávek, z nichž většina byla na nákladní lodě nebo pronájmy od čínských společností.

Problémy s dodavatelským řetězcem a rostoucí náklady

Boeing nemůže jednoduše vyrábět letadla v jiné továrně mimo USA, aby se vyhnul clům, protože společnost je největším exportérem země a nemontuje letadla v jiných zemích. Přibližně 80 % komerčních letadel končí v rukou zahraničních leteckých společností. Generální ředitel Boeingu Kelly Ortberg ve svém nedávném svědectví v Kongresu řekl: "Volný obchod je pro nás zásadní. Ve Spojených státech vytváří dlouhodobá a vysoce kvalitní pracovní místa."

Boeing má stále masivní nevyřízených 195 letadel od čínských aerolinek a až 678 dalších nepotvrzených objednávek – mnoho z nich by také mohlo pocházet z Číny. I když jsou objednávky letadel z Číny zrušeny, společnost má víceleté globální nevyřízené záležitosti, které by jí mohly umožnit najít alternativní kupce. Pokud by však byla cla na americká letadla uvalena i v jiných zemích, mohlo by to být složitější.

Rostoucí výrobní náklady a dopad na dodavatele

Výzvy Boeingu se však neomezují pouze na prodej a dodávku letadel; mohla být ovlivněna i samotná budova. Firma sází na zahraniční díly, které tvoří zhruba 80 % obsahu jejích letadel. Z Japonska pocházejí například křídla 787 Dreamliner – nejcennějšího a nejdražšího letounu Boeingu. Problém je umocněn dlouhou dobou certifikace nových amerických poskytovatelů, která může trvat i rok.

To znamená, že Boeing zůstává závislý na zahraničních součástkách – což dále zvyšuje náklady na stavbu letadla, které již nyní činí 50 až 100 milionů dolarů. Zůstává nejasné, zda existuje zákazník Boeingu ochotný nést tyto dodatečné náklady. Navíc dodavatelé, jako je Spirit AeroSystems, od kterého Boeing získává díly, již varovali investory před „významnými pochybnostmi“ o její schopnosti zůstat v podnikání. Pokud by se finanční situace dále zhoršovala, mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky pro celé odvětví zásobování letectvím.