Palestinci hladoví nebo jsou zabíjeni Izraelci, kteří hledají pomoc

Palestinci hladoví nebo jsou zabíjeni Izraelci, kteří hledají pomoc

Po 21 měsících válčení v Gaze je pobřežní pás poznamenán přibývajícími scénami smrti a hladu. Lidé umírají ve snaze dosáhnout pomoci, jiní hladoví a kritika izraelských akcí zaznívá i mezi mnoha jeho nejbližšími spojenci. Organizace spojených národů uvádí, že od konce května, kdy svou činnost zahájila nová kontroverzní humanitární agentura Gaza Humanitarian Foundation (GHF), bylo při hledání jídla zabito více než 1000 lidí.

Situace v Gaze: Úplné obležení

Už před konfliktem byla Gaza jednou z nejizolovanějších a nejhustěji osídlených oblastí na světě, kde na ploše 363 kilometrů čtverečních žily asi dva miliony lidí. Izrael po léta udržuje přísné kontroly prostřednictvím pozemní, vzdušné a námořní blokády, která výrazně omezuje pohyb zboží a osob. Podle OSN byla více než polovina obyvatel považována za podvyživenou a žila pod hranicí chudoby.

Před válkou se tok dodávek pomoci do Gazy zvýšil na 500 až 600 nákladních aut denně. Toto číslo od té doby kleslo v průměru na pouhých 28 kamionů denně, uvedla ve středu skupina humanitárních organizací. Zůstává nejasné, zda toto číslo zahrnuje nákladní vozy používané pro operace GHF.

Humanitární krize se zhoršuje

Po útoku Hamasu ze 7. října 2023, který zabil více než 1 200 lidí a převzal 250 rukojmích, Izrael nařídil „úplné obležení“ Gazy a přerušil dodávky elektřiny, potravin, vody a paliva. V důsledku toho se rychle rozvinula humanitární krize, protože uvěznění obyvatelé čelili jak hladu, tak ničivé izraelské vojenské ofenzívě. Skupiny na ochranu lidských práv kritizovaly izraelské používání potravin jako „válečné zbraně“ a obvinily zemi z používání „kolektivních trestů“.

Krátký oddech a dočasné příměří

V důsledku mezinárodního tlaku dorazily dodávky první pomoci do Gazy na konci října. Dočasné příměří mezi Izraelem a Hamasem začalo 24. listopadu 2023, což mírně zvýšilo toky pomoci. Příměří se ale zhroutilo o týden později.

Dodávky pomoci pak opět poklesly, zatímco přísné izraelské kontroly dodávky nadále zdržovaly. Izraelské úřady uvedly, že kontroly byly nezbytné, aby zabránily Hamasu odklonit pomoc, zatímco humanitární činitelé obvinili Izrael z úmyslného omezování pomoci.

Kolaps společenského řádu

Jak izraelská ofenzíva zničila pásy Gazy, vytlačila většinu jejích obyvatel a oslabila kontrolu Hamásu, rozšířilo se bezpráví. Novou překážkou pro kamiony OSN se stalo rabování a počet obětí na pomocných místech se zvýšil. OSN jen několik týdnů po válce varovala, že veřejný pořádek se začíná hroutit, když zoufalí Palestinci kradli mouku a hygienické výrobky ze skladů.

V listopadu 2024 OSN znovu vyhlásila poplach a řekla, že schopnost poskytovat pomoc „zcela zmizela“. Při jednom z nejhorších rabování bylo ztraceno více než 100 kamionů. Řidiči byli nuceni pod pohrůžkou násilí vyložit nákladní auta, dělníci byli zraněni a vozidla utrpěla značné škody.

Nová humanitární organizace a tragédie hladomoru

Letos v lednu Izrael zakázal UNRWA působit v Gaze, čímž připravil stovky tisíc lidí o přístup k životně důležitým službám, jako je jídlo, zdravotní péče a vzdělání. V květnu GHF oznámila, že začne distribuovat pomoc se souhlasem Izraele. Krátce před jejím spuštěním rezignoval ředitel GHF Jake Wood s tím, že práci nelze provést „s přísným respektem k humanitárním zásadám lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti“.

OSN se odmítla zúčastnit tohoto modelu, protože GHF porušila některé základní humanitární principy. Kritici poukázali na to, že v jižní a střední Gaze je jen malý počet distribučních míst GHF – mnohem méně než podle předchozího modelu OSN, což má za následek velká shromáždění lidí na omezených místech.

V neděli ministerstvo zdravotnictví Gazy oznámilo, že během 24 hodin zemřelo deset lidí kvůli hladu a podvýživě, čímž se celkový počet palestinských úmrtí hladem zvýšil na 111. Ve středu 111 mezinárodních humanitárních organizací vyzvalo Izrael, aby ukončil blokádu a souhlasil s příměřím, přičemž varovalo, že zásoby v enklávě jsou nyní „zcela vyčerpány“.

Mezinárodní reakce a budoucnost pomoci

Izraelský představitel na středeční tiskové konferenci uvedl, že se očekává, že v budoucnu bude do enklávy poslána další pomoc. „Chceme, aby do Gazy vplouvalo stále více nákladních aut a rozdávalo pomoc, dokud se do toho nezapojí Hamás,“ řekl úředník.

Mezinárodní tlak na Izrael nadále roste, a to i ze strany Spojených států. V pondělí ministři zahraničí 25 západních zemí kritizovali Izrael za „odkapávání pomoci“ do pásma Gazy. Izraelské ministerstvo zahraničí prohlášení odmítlo jako „nerealistické“.