Nová databáze obrázků ukazuje životy migrantek ve Vídni!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Nová obrazová databáze ukazuje zkušenosti s migrací od 70. let, analyzovaná historičkou Vidou Bakondy. Nahlédnutí do života migrantů.

Neue Bilddatenbank zeigt Migrationserfahrungen seit den 70ern, analysiert von Historikerin Vida Bakondy. Einblick in das Leben der Migrantinnen.
Nová obrazová databáze ukazuje zkušenosti s migrací od 70. let, analyzovaná historičkou Vidou Bakondy. Nahlédnutí do života migrantů.

Nová databáze obrázků ukazuje životy migrantek ve Vídni!

Nová obrazová databáze poskytuje fascinující pohledy do každodenního života migrantů, kteří žijí v Rakousku od 70. let 20. století. Databáze je součástí výzkumného projektu „Picturing Migrants’ Lives“, který vede historička Vida Bakondy z Ústavu pro studium habsburské monarchie a Balkánu. Analyzovala fotografie pořízené fotoreportérem Jovanem Ritopečkim, který přijel do Vídně v roce 1966, v roce, kdy byla podepsána náborová smlouva mezi Rakouskem a Jugoslávií. Snímky nejen dokumentují každodenní život migrantů, ale také se zabývají drsnými životními podmínkami a strukturální diskriminací, kterou mnozí z nich zažívají.

Zvláště pozoruhodné je zaměření na migrantky, jejichž realita je ve vnímání veřejnosti často zastíněna. Fotografie zachycují ženy v práci, ve volném čase nebo doma a boří zažité stereotypy. Ilustrují feminizované pracovní oblasti a představují různé životní situace a migrační zkušenosti. Mnohé z vyobrazených žen přišly samy, aby se připojily ke svým rodinám nebo si založily vlastní rodiny v Rakousku.

Hlubší rozbor životních podmínek

Obrazová databáze obsahuje vizuální kroniku, která dokumentuje více než dvě desetiletí historie migrace. Analýza Ritopečkiho fotografie, která byla pořízena v ubytovně pro jugoslávské migranty na předměstí Vídně, zdůrazňuje zvláště zajímavé aspekty. Tato série 30 černobílých negativů s názvem „Dům hrůzy“ nabízí silný pohled na nejisté životní podmínky a sociální marginalizaci migrantů. Mikroanalýza ukazuje, jak sociální postavení fotografa, který byl sám migrant, ovlivnilo jeho pohled a přístup k tématu a jak nadnárodní kontexty fotografií formují historické horizonty interpretace a očekávání.

Tato zobrazení korelují se současnými zprávami o výzvách, kterým čelí migrantky v Německu. U příležitosti Mezinárodního dne pracujících se v rámci iniciativy #UnsichtbareSichtbarMachen řešila strukturální nerovnost na německém trhu práce. Podle studie vydělávají migrantky v průměru o 30 % méně než jejich mužští kolegové bez migrační minulosti. Rozdíl v odměňování žen a mužů v Německu je 16 %, přičemž těmito nerovnostmi trpí také migrující ženy ve výši 30 %.

Realita migrantů

Údaje z průzkumů IAB-BAMF-SOEP ukazují, že pouze 33 % uprchlíků v produktivním věku má po osmi letech v Německu přístup na trh práce ve srovnání s 89 % mužů. Migrantky jsou navíc často zaměstnány v sektoru s nízkými mzdami, což s sebou nese zvýšené riziko chudoby ve stáří a nebezpečné pracovní podmínky. Tyto okolnosti zdůrazňují důležitost přijetí cílených intersekčních opatření k zajištění sociální spravedlnosti.

Celkově nové obrázky a doprovodné analýzy ilustrují, jak zásadní je zviditelnit realitu života migrantů. Databáze obrázků nejen otevírá nové pohledy na historii migrace, ale také zpochybňuje společnost, která často ignoruje přítomnost a výzvy těchto lidí.

Další informace a hloubkový náhled do projektu lze nalézt v Kleinen Zeitung, v Journal fürn Migrationsforschung a na webových stránkách DAMIGRA.