Suche
Mein Konto
Hanger varuje: Výbor FPÖ požaduje porušení ústavy!
Předseda parlamentní skupiny ÖVP Hanger vrhá světlo na ústavní otázky kolem požadavku FPÖ na zřízení vyšetřovacího výboru.
Hanger varuje: Výbor FPÖ požaduje porušení ústavy!
Dne 8. července 2025 byl předseda parlamentní skupiny ÖVP Andreas Hanger kritický k plánům FPÖ na zřízení nového vyšetřovacího výboru. Hanger připomněl, že obavy o ústavnost žádosti již vyjádřili známí ústavní právníci jako Heinz Mayer a Peter Bußjäger. ÖVP má dva univerzitní profesory veřejného práva, Dr. Christoph Bezemek a Dr. Mathis Fister, kteří byli pověřeni vypracováním zprávy, která dospěla k závěru, že žádost FPÖ je nepřípustná, protože došlo ke smíchání dvou různých procesů.
Hanger zdůraznil, že příslušný výbor pro jednací řád žádost prozkoumá a ujistil, že ÖVP ji zamítne. FPÖ je vyzvána, aby svůj požadavek právně upřesnila a řešila problémy v samostatných vyšetřovacích výborech. Pokud FPÖ s tímto právním názorem nesouhlasí, může se odvolat k Ústavnímu soudu.
O funkci vyšetřovacích komisí
V parlamentní demokracii hrají vyšetřovací výbory ústřední roli při kontrole vlády a umožňují parlamentu zkoumat určité otázky za použití suverénních prostředků. Právní základ pro to vyplývá z článku 44 základního zákona a je specifikován v zákoně o vyšetřovacím výboru (PUAG). Závěrečná zpráva vyšetřovací komise nemá žádný právně sankční účinek, ačkoli soudy nejsou výsledky vázány.
Osoby, které jsou zveřejněním těchto zpráv nepříznivě dotčeny, mají právo vyjádřit se v souladu s § 32 odst. 1 PUAG. Výbor je založen na návrhu nejméně čtvrtiny členů Spolkového sněmu a má stranický status, což znamená, že se může domáhat vlastních práv.
Dodržování právních předpisů a výzvy
Pro práci výboru je zásadní ústavnost rozhodnutí o zřízení. Zahrnuje jak formální, tak materiální ústavnost, přičemž samotný předmět šetření musí být ústavní. Pokud byl výbor zřízen, má právo shromažďovat důkazy, což vyplývá mimo jiné z čl. 44 odst. 1 základního zákona.
Vyšetřovací výbory také často pracují pod výzvou skutečnosti, že jejich práce podléhá politickému napětí mezi osvětou a opozicí. Zajímavé je, že ve více než 75 % případů od roku 1949 byly vyšetřovací výbory zřízeny na žádost opozičních frakcí, což zdůrazňovalo jejich primární použití jako nástroje proti vládnoucí většině.
V souhrnu zůstává otázka ústavnosti požadavku FPÖ na zřízení vyšetřovacího výboru otevřená. ÖVP však nezůstává nečinná a požaduje, aby se s těmito důležitými parlamentními nástroji zacházelo správně, aby se posílila demokracie v Rakousku.