Niki Glattauer oznamuje asistovanou sebevraždu: mocné rozloučení

Niki Glattauer oznamuje asistovanou sebevraždu: mocné rozloučení

Niki Glattauer, 66letý vídeňský autor, učitel a novinář, plánuje 4. září asistovanou sebevraždu. Trpěl rakovinou žluči, nevyléčitelnou formou nemoci, kterou byl diagnostikován před několika týdny. Glattauer je známý pro své týdenní sloupce o vzdělávacích tématech, pro které byl od roku 2019 Dnes píše. V osobním rozhovoru, který slouží jako dědictví a volání, vyjádřil, že nechtěl žít za každou cenu a že jeho smrt vidí jako způsob, jak dát téma asistované sebevraždy do veřejného povědomí. Již v roce 2022 byla tato forma eutanazie v Rakousku legalizována za předpokladu, že jsou splněny určité požadavky, jako jsou nevyléčitelná nemoci a nesnesitelné utrpení.

Ve svých prohlášeních Glattauer ostře kritizoval rakouský zdravotní systém. Popisuje se jako „pacienta třídy dřeva“ a kritizuje podmínky v ohromených nemocnicích a nedostatek kvalifikovaného ošetřovatelského personálu. Zejména zdůrazňuje problémy dvou tříd medicíny a poznamenává, že mnoho zaměstnanců zdravotní péče má často dostatečné znalosti němčiny. Podle Glattauera tato situace vede k nedostatečné péči o pacienty, kteří vyžadují jasnou komunikaci.

Vědomé rozloučení

Pro Glattauera není nadcházející smrt důvodem smutku, ale krokem k samostatnému konci. Chce důkladně osvětlit téma asistované sebevraždy v Rakousku a upozornit na výzvy, které zažívají nevyléčitelné nemocné. „Rakovina není nepřítelem, nechci s ní bojovat,“ vysvětluje a vidí nemoc jako součást svého života. Glattauer plánuje umřít v příjemné společnosti ráno 4. září a přeje si, abyste si ho pamatovali jako vtipného a upřímného člověka.

Pomocná sebevražda v Rakousku byla povolena od 1. ledna 2022, ale podle přísných požadavků. Právní podmínky uvádějí, že postižené musí být nevyléčitelné nebo vážně chronicky nemocné. Před implementací jsou vyžadovány nejméně dva vzdělávací rozhovory s lékaři, přičemž jeden z lékařů je paliativní lékař. Po potvrzení lékařské situace následuje dvanáct týdnů čekací doba, která by měla pacienta povzbudit, aby se odrážel. V akutních případech lze toto období zkrátit na dva týdny. Po pečlivém zvážení si Glattauer vybral tuto cestu a přeje si, aby jeho příklad povzbuzoval ostatní, aby také přemýšleli o samostatném umírání.

Kritika vzdělávacího systému

Další aspekt jeho kritiky se vztahuje na rakouský vzdělávací systém. Glattauer poukazuje na to, že integrace dětí, které nemluví německy, je velmi nedostatečná. Jako učitel se vždy snažil udělat dobré pro děti a považuje to za svou povinnost řešit stížnosti a nespravedlnosti. Sociální problémy, které řeší, se odrážejí také v jeho sloupcích a podle jeho názoru musí být naléhavě řešeny. Glattauer chce, aby jeho slova byla slyšena po jeho smrti a stimulovala myšlení.

S těmito slovy a jeho nadcházejícím rozhodnutím Niki Glattauer zdůrazňuje nejen naléhavost reformy ve zdravotnickém a vzdělávacím systému, ale také důležitost sebeurčeného života- do konce.

Další informace o procesech a statistikách o asistované sebevraždě naleznete Dnes.