Jak protézy umělé inteligence mění život lidem po amputaci paže ve Vídni

Jak protézy umělé inteligence mění život lidem po amputaci paže ve Vídni

Ve Vídni pracují přední společnosti na inovativních řešeních pro lidi, kteří přišli o ruku. Martin Wehrle ve společnosti Ottobock, globálního lídra na trhu protetiky, ukazuje, jak moderní technologie podporované umělou inteligencí (AI) mohou zlepšit každodenní životy postižených. Tyto high-tech protézy umožňují provádět každodenní pohyby rukou, které mnoho lidí považuje za samozřejmé, jako je zvedání pera nebo zvednutí ukazováčku.

Wehrle, senior produktový manažer společnosti Ottobock, představuje „bebionickou“ ruku, myoelektrickou protézu založenou na ovládání elektrickými signály. Lidé, kteří přišli o ruku v důsledku nehod nebo nemoci, často mají svaly na předloktí nedotčené. Tyto svaly ukládají paměť pohybů ruky, a když nositel přemýšlí o otevření nebo zavření ruky, mozek vyšle signál, který zachytí senzory v protéze.

Kombinace technologie a inteligence

Spojení mezi nositelem a protézou se v posledních letech výrazně zlepšilo díky pokrokům v AI. „S až osmi elektrodami můžeme přesně zaznamenávat signály na předloktí a kombinovat je, abychom zajistili přesnější ovládání,“ vysvětluje Wehrle. To umožňuje rychlé přizpůsobení protézy individuálním potřebám uživatele. Po krátkém procvičování, často pouhé hodině, lze zvládnout základní funkce, jako je otevírání a zavírání ruky. Tato cvičení jsou dokonce podporována pomocí aplikace na mobilních zařízeních.

Učení se mnoha funkcím je přirovnáno k učení nástroje. Wehrle zdůrazňuje, že radost a oddanost jsou při cvičení zásadní. Významný vývoj lze pozorovat po několika měsících, ale zůstává to nepřetržitý proces, který může trvat celý život. Vysoce komplexní technologie však něco stojí – Wehrle odhaduje, že náklady jsou zhruba ekvivalentní ceně dobře vybaveného malého vozu.

Vídeň jako inovační centrum

Celý proces vývoje protéz často probíhá ve Vídni, kde na koncepci, výzkumu a výrobě pracuje specializovaný tým 130 specialistů. To zahrnuje různé profese, jako jsou mechatroničtí inženýři, přesní mechanici a ortopedičtí technici, z nichž všichni přispívají svými odbornými znalostmi. Cílem je vyrábět protézy v malých množstvích, ale s nejvyšší přesností. „Tato místní výroba je klíčová, protože mnoho dílů není snadné získat,“ vysvětluje Matthias Buhl, vedoucí průmyslového inženýrství.

Přestože jsou technologie působivé, Wehrle upozorňuje, že protézy mají k funkčnosti lidské ruky stále daleko. Implantovatelné senzory by v budoucnu mohly dále zpřesnit ovládání pohybu a tím učinit používání protéz ještě intuitivnějším. V příštích 10 až 15 letech očekává komplexnější pokroky v protetice, které uživatelům umožní jejich protetiku ještě lépe integrovat do jejich života.

Cílem je pomoci postiženým aktivněji se zapojit do společenského života a zlepšit kvalitu jejich života. „Za každým produktem je člověk, který přišel o končetinu,“ zdůrazňuje Wehrle, která posouvá pozornost od čisté technologie ke zlepšování životních podmínek uživatelů. Další informace o tomto technologickém vývoji naleznete viz reportáž na www.5min.at.