Jaro nebo zima? Chaos počasí přináší v regionu překvapení!

Jaro nebo zima? Chaos počasí přináší v regionu překvapení!

Zpráva o počasí na nadcházející týden ukazuje vzrušující kombinaci zimních a jarních teplot. V pondělí bude na severní straně Alp zataženo a mokro, na jih od hlavního alpského hřebene se odpoledne ojediněle objeví slunečno a ojediněle přeháňky. Na severu bude foukat ostrý vítr od severu, zatímco silný severní foehn může přinést úlevu ve východním Tyrolsku do Horního Štýrska. Teploty se ráno pohybují mezi 0 a 7 stupni, denní maxima mezi 5 a 14 stupni, např. Malé noviny hlášeno.

Úterý přináší hustou oblačnost s občasným deštěm nebo sněhem na severu a severozápadě. Velká část země však zůstává suchá a později přijde úleva, mohlo by vyjít slunce. To znamená, že na severu zůstane chladno a zataženo, doprovázené mírným až svižným větrem ze severu. Počáteční teploty se budou pohybovat mezi -1 až +6 stupni, denní maxima pak mezi 7 a 14 stupni.

Vývoj počasí v oblasti východních Alp

Ve středu bude vliv tlakové níže slábnout, což povede k častějšímu slunečnímu svitu na západě a jihu. V horské oblasti východní poloviny se odpoledne mohou ojediněle vyskytnout dešťové přeháňky. Teploty zůstávají stabilní s počátečními teplotami -1 až +6 stupňů a maximy mezi 9 a 16 stupni. Čtvrtek přinese celoplošně slunečné počasí, kdy se zbytky rušení rozplynou. Ojediněle se na jihu objeví neškodná kupovitá oblačnost. Mírný až svižný severovýchodní vítr zajišťuje celkově příjemné počasí s ranními teplotami -2 až +5 stupňů a odpoledními 12 až 21 stupni.

V pátek se konečně objeví známky stabilního vlivu vysokého tlaku, který bude jaru dominovat. Bude převážně slunečno až oblačno. Vítr zůstává slabý, zatímco teploty stoupají od -1 do +7 stupňů v časných ranních hodinách na denní maxima 15 až 22 stupňů.

Změna klimatu a extrémní počasí

Uprostřed této nestálosti počasí je důležité zvážit dopady změny klimatu. Podle zprávy pracovní skupiny I Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), zveřejněné v srpnu 2021, teplota zemského povrchu stoupá rychleji než kdykoli za posledních 2000 let. Hladina moří a koncentrace skleníkových plynů se také neustále zvyšují. To vede k nárůstu extrémních povětrnostních jevů, jako jsou silné deště a extrémní teploty. Lidé jsou hlavní příčinou těchto změn, což zdůrazňuje potřebu podniknout kroky v boji proti změně klimatu, aby se omezilo globální oteplování na maximálně 1,5 stupně Celsia, jak vysvětluje WWF.

Pravděpodobnost extrémních povětrnostních jevů se neustále zvyšuje a očekává se, že pobřežní záplavy, ke kterým kdysi docházelo přibližně každých 100 let, se brzy stanou každoročním jevem. Vydatné srážky v západní Evropě způsobily, že změna klimatu je 1,2 až 9krát pravděpodobnější a maximální množství srážek se kvůli změně klimatu zvýšilo o 3 až 19 procent. Přizpůsobení se změně klimatu je proto nezbytné pro zmírnění následků extrémního počasí. Ekologická řešení, jako je obnova přirozených záplavových území a obnova vody, by mohla být zásadní pro ochranu před povodněmi.