Izraelský bleskový útok na Írán: jaderná zařízení v hledáčku!
Izrael zahajuje rozsáhlý útok na Írán, aby zastavil svůj jaderný program, což zvyšuje regionální napětí.

Izraelský bleskový útok na Írán: jaderná zařízení v hledáčku!
Dne 13. června 2025 zahájil Izrael útok v plném rozsahu na íránská města a jaderná zařízení, který byl považován za útočné opatření proti hrozbě íránského jaderného programu. Ministr obrany Israel Katz popsal tento útok jako „preventivní úder“, zatímco premiér Benjamin Netanjahu hovořil o „úspěšném zahajovacím úderu“. V íránském hlavním městě Teheránu byly v časných ranních hodinách slyšet exploze.
Izraelská armáda potvrdila, že bylo provedeno několik vln útoků na íránský jaderný program a vojenské cíle. Při útocích zahynul generálmajor Hossein Salami, velitel Revolučních gard, spolu s náčelníkem generálního štábu Mohammedem Bagherim a dvěma významnými vědci. Zařízení na obohacování uranu v Natanzu bylo mezi cíli izraelských sil. Šéf MAAE Rafael Grossi potvrdil, že toto zařízení bylo také zasaženo.
Důsledky a reakce
Netanjahu prohlásil, že operace bude trvat tak dlouho, jak bude nutné, aby hrozbu definitivně odstranila. Okamžitě následovaly reakce íránských vládních úřadů: Ajatolláh Alí Chameneí pohrozil Izraeli odvetou a „přísným trestem“. Přesný dopad útoků na region je stále nejasný, ale média informují o možných bojích, které by mohly trvat nejméně dva týdny.
Íránské úřady uvedly, že došlo k mnoha obětem na životech a značným škodám na majetku, ale přesné údaje nelze potvrdit. První snímky ukazovaly zničené fasády domů v Teheránu a záchranáře hledající zasypané lidi. Skutečný rozsah útoků a zda byla zasažena další jaderná zařízení zůstává nejasná.
Jednotlivé konfliktní průběhy a geopolitická situace
Útok na Írán se odehrává v kontextu charakterizovaném dlouhodobým napětím na Blízkém východě. Tlak na Izrael v posledních letech zesílil, a to nejen kvůli agresivním akcím Hamásu, který 7. října 2023 spáchal masakr v Pásmu Gazy a zanechal po sobě kolem 1200 mrtvých a četné rukojmí. Tyto události, tehdy vnímané jako pogrom, ulpívaly na kolektivním traumatu židovské perzekuce během holocaustu.
Izraelské vojenské reakce eskalovaly, aby zničily vojenské schopnosti Hamásu, což mělo za následek přibližně 36 000 mrtvých na palestinské straně do května 2024. Ve stejné době se pásmo Gazy stalo ohniskem humanitárních katastrof, velké části se staly neobyvatelnými a miliony lidí byly vnitřně vysídleny.
„Osa odporu“, vedená Íránem a podporovaná skupinami, jako je Hizballáh, také provedla koordinované útoky na Izrael, čímž situaci dále eskalovala. V dubnu 2024 Írán přímo zaútočil na Izrael bojovými drony a raketami. Geopolitické napětí má tedy jak teritoriální, tak i etnicko-národní povahu a má historické kořeny sahající až do 19. století.
Mírový proces na Blízkém východě roky stagnuje a od roku 2014 neproběhla seriózní jednání. Mezinárodní společenství, včetně USA a EU, usiluje o deeskalaci a humanitární zlepšení, přičemž situace v pásmu Gazy a ve zbytku regionu zůstává kritická.
Aktuální dění v Íránu a regionální napětí budou pečlivě sledovány, protože situace se nadále vyvíjí a mohla by mít potenciální dopady na celý Blízký východ. Další informace o tomto tématu naleznete na oe24 a Spiegel, stejně jako analýza bpb.