Kneset odmítá seberozpuštění: Netanjahuova vláda získává čas!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Izraelský parlament odmítl hlasování o rozpuštění, čímž dal premiérovi Netanjahuovi čas na politická řešení krize.

Das israelische Parlament hat eine Abstimmung zur Selbstauflösung abgelehnt, was Premier Netanyahu Zeit für politische Krisenlösungen gibt.
Izraelský parlament odmítl hlasování o rozpuštění, čímž dal premiérovi Netanjahuovi čas na politická řešení krize.

Kneset odmítá seberozpuštění: Netanjahuova vláda získává čas!

Dne 12. června 2025 odmítl Kneset, izraelský parlament, předběžné hlasování o seberozpuštění. Proti návrhu hlasovalo 61 poslanců, pro jeho rozpuštění 53 poslanců. Toto rozhodnutí umožňuje vládnoucí koalici premiéra Benjamina Netanjahua získat více času na vyřešení současné politické krize. Zejména ultraortodoxní koaliční frakce jsou s patovou situací nespokojené a oznámily, že budou s opozicí hlasovat pro rozpuštění Knesetu a předčasné volby. Příští volby jsou aktuálně naplánovány na konec roku 2026.

Situace v Izraeli je napjatá. Opoziční poslanci požadují výměnu Netanjahuovy vlády a zároveň zdůrazňují nutnost ukončit válku v Gaze a vrátit rukojmí. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Netanjahuova koalice by ve volbách prohrála, s odkazem na bezpečnostní selhání při útoku Hamásu ze 7. října 2023. Zároveň Netanjahu pracoval na řešení uvíznutého sporu o nový zákon o branné povinnosti, který je také ústředním bodem politických neshod.

Politické a sociální napětí

Jednání o zákonu o branné povinnosti přicházejí v kritickou chvíli, protože ultraortodoxní strany v koalici se neshodnou na tom, zda osvobodit studenty semináře od vojenské služby, nebo tyto výjimky zrušit. Nejvyšší soud v létě 2024 rozhodl, že ultraortodoxní muži musí být povoláni k vojenské službě, což po desetiletí nebylo. Mnoho ultraortodoxních Židů vnímá vojenskou službu jako hrozbu pro svůj životní styl.

Demonstrace před parlamentem zdůraznily hluboké sociální trhliny v Izraeli. Hněv občanů míří na Netanjahua, který je obviněn z toho, že svou politickou budoucnost staví nad národní bezpečnost a propuštění rukojmích. Zejména obnovený vojenský úder v Gaze, který ukončil dvouměsíční příměří, vedl k rozsáhlým protestům a nárůstu počtu mrtvých.

Reakce obyvatel

Izraelské nálety v Gaze si vyžádaly přes 400 obětí a desítky zraněných, což znamená jeden z nejkrvavějších dnů konfliktu. Navzdory eskalaci násilí průzkumy ukazují, že více než 70 % Izraelců podporuje pokračující jednání s Hamasem. Pro pokračování příměří je také 61,5 % voličů Likudu.

Netanjahuovo obnovení vojenských aktivit však posílilo i jeho politickou pozici. Krajní pravice v čele se stranou Židovská moc se znovu připojila k Netanjahuově koalici, která je důležitá před zásadním hlasováním o rozpočtu. Byl také schválen kontroverzní návrh zákona, který by změnil složení komise pro výběr soudců, což je krok považovaný za pokus zpolitizovat výběr soudců v rámci rozsáhlé reformy soudnictví Netanjahuovy vlády.

Kneset učinil první krok k hlasování o možném seberozpuštění, ale to by vyžadovalo absolvování všech čtyř čtení. Výsledek předběžného hlasování je tedy jen částí dosud nevyřešené politické hry, která určí budoucnost Izraele.