NASA varuje: Život na Zemi skončí za miliardu let!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

NASA a Toho University odhalují, že Země se za miliardu let stane neobyvatelnou. Studie varuje před ztrátou kyslíku.

NASA und Toho-Universität enthüllen, dass die Erde in einer Milliarde Jahren unbewohnbar wird. Studie warnt vor Sauerstoffverlust.
NASA a Toho University odhalují, že Země se za miliardu let stane neobyvatelnou. Studie varuje před ztrátou kyslíku.

NASA varuje: Život na Zemi skončí za miliardu let!

Nedávná studie superpočítače NASA poskytla významné poznatky o tom, kdy by mohl život na Zemi skončit. Podle vědců, kteří spolupracovali s univerzitou Toho v Japonsku, se Země stane neobyvatelnou asi za miliardu let. Hlavním důvodem je zvyšující se svítivost Slunce, která postupně povede k extrémním povrchovým podmínkám, které znemožní život. To znamená, že se očekává, že život na Zemi skončí kolem roku 1 000 002 021, kdy hladina kyslíku v atmosféře dramaticky klesne, což již dosáhlo kritického bodu, srovnatelného s podmínkami před velkou kyslíkovou katastrofou asi před 2,4 miliardami let.

Vědci se obávají, že nárůst slunečního záření bude mít za následek zvýšené odbourávání oxidu uhličitého. To ovlivňuje produkci kyslíku rostlin, což nakonec vede k výrazné ztrátě kyslíku. Studie naznačuje, že největším problémem nebudou extrémní vedra, ale spíše vyčerpání životně důležitého kyslíku, které zanechá Zemi v neobyvatelném stavu. Antropogenní faktory a možné dopady asteroidů nebyly v této studii zohledněny, což jasně klade důraz na procesy přirozeného vývoje. Vědecké důkazy zdůrazňují potřebu preventivních opatření proti dopadům změny klimatu.

Vliv změny klimatu

Urychlujícím faktorem jsou přitom klimatické změny způsobené člověkem. Globální oteplování vede k masivním změnám, které jsou viditelné již dnes. Podle vědců z NASA toto zvýšení teploty v kombinaci s klesajícím limitem kyslíku povede k drastickým změnám v zemské atmosféře. Tyto změny jsou postupné a nevratné a jsou již předznamenány zvýšenou intenzitou slunečních bouří a výronů koronální hmoty. Tyto jevy mají přímý dopad na magnetické pole Země a přispívají k dalšímu snižování atmosférického kyslíku.

Aby bylo možné čelit hrozícím výzvám, zintenzivňuje se výzkum s cílem nalézt obyvatelné planety ve vesmíru. Technologie, jako jsou uzavřené systémy podpory života a umělá stanoviště, jsou stále více považovány za možné přístupy k zajištění přežití člověka. Plány na dlouhodobou kolonizaci vesmíru, včetně misí NASA a SpaceX na Mars, jsou na pořadu dne.

Prognózy do budoucna

Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu představuje pět možných scénářů budoucnosti, přičemž se zabývá různými socioekonomickými cestami a jejich dopadem na emise. Tyto scénáře se pohybují od optimistických (SSP1) po ponuré (SSP3 a SSP5), přičemž optimistické varianty jsou v souladu s Pařížskou dohodou. Drastické snížení fosilních paliv by mohlo vést k tomu, že celosvětové emise do poloviny 21. století dosáhnou nuly.

  • SSP1-1,9 (optimistisch)
  • SSP1-2,6 (optimistisch)
  • SSP2-4,5 (moderat)
  • SSP3-7,0 (düster)
  • SSP5-8,5 (absurd)

Podle těchto scénářů se zvýšení teploty může do konce století pohybovat mezi 1,4 °C a 2,7 °C. Optimistické předpoklady nabízejí vyhlídky na silný ekonomický růst a zlepšení životní úrovně, zatímco hrozivé scénáře předpovídají katastrofické dopady klimatické krize. Vzhledem k tomuto vývoji bude budoucí vývoj vyžadovat radikální přehodnocení globální komunity, zejména pokud jde o emise.
Hlášeno souhrnně kosmo.at, bgr.com a nationalgeographic.de o alarmujících výpočtech a prognózách těchto komplexních studií.