Internetový lov: Štýrský Artur bojuje proti dezinformacím!

Internetový lov: Štýrský Artur bojuje proti dezinformacím!

11. června 2025 došlo na střední škole v Grazu k tragické střelbě. Tento incident vyvolal nejen strach a šok, ale také upozornil na nebezpečí digitálního násilí. Muž z jihozápadního Štýrska jménem Artur se stal terčem masivních nenávistných zpráv a výhrůžek, protože měl stejné jméno a iniciály jako pachatel. Od úterního večera ho zaplavila smršť zpráv zaměřených na útok, které se dokonce rozšířily mezinárodně, včetně Francie.

Arturovi přátelé a známí se domnívají, že je pachatelem, což situaci dále eskaluje. Artur popisuje ohavné vzkazy a dokonce i výhrůžky smrtí namířené proti němu, které jej a jeho rodinu přinutily z bezpečnostních důvodů strávit noc z úterý na středu na různých místech. Podle vlastního přiznání se velmi bojí možné ostražité spravedlnosti, což ilustruje drastické dopady dezinformací na internetu.

Role digitálního násilí

Janina Steinert, profesorka globálního zdraví na Technické univerzitě v Mnichově, zdůrazňuje dalekosáhlé důsledky takových útoků ve studii o digitálním násilí. Ve svém výzkumu ukazuje, že téměř každý druhý politicky aktivní člověk zasažený digitálním násilím musel přizpůsobit svou komunikaci. To vede k tomu, že se obsah mění a platformy jsou navštěvovány méně často. Téměř jedna ze čtyř postižených žen dokonce uvažovala o úplném stažení. Tato alarmující čísla ilustrují, jak moc digitální útoky ohrožují demokratické soužití, jak varuje Yvonne Magwas, členka CDU Bundestagu.

Výzvu k rychlé akci podporuje Anna-Lena von Hodenberg, generální ředitelka HateAid. Žádá, aby byla v rámci stran zřízena kontaktní místa pro dotčené osoby a aby byly důsledně vyřizovány stížnosti. Zároveň se ozývají výzvy, aby provozovatelé platforem sociálních médií byli těsněji vázáni zákonem o digitálních službách (DSA), aby mohli aktivně zasahovat proti nenávistným komentářům a dezinformacím.

Technologický rozměr digitálního násilí

Dalším fenoménem, ​​který přispívá k digitálnímu násilí, jsou aplikace pro výměnu obličejů. Umožňují uživatelům vytvářet obrázky a video materiály, které vypadají realisticky, ale nejsou zaznamenány. Uživatelé sociálních sítí mohou montovat tváře na obrázky těl jiných lidí, často sexualizovaným a nekonsensuálním způsobem. Děje se tak na pozadí toho, že většina takové manipulace je namířena proti ženám a často má podobu nekonsensuální pornografie. Studie ukazují, že přibližně 90 až 95 % všech deepfakeů spadá do této extrémně problematické kategorie.

Bez účinných ochranných opatření ze strany provozovatelů aplikací a politiků je třeba se obávat, že zmanipulovaný obsah bude nadále nerušeně distribuován. Arturův případ názorně ilustruje dalekosáhlé důsledky digitálního násilí a dezinformací – problém, který se také stává stále důležitějším v širší společenské debatě o ochraně jednotlivců před takovými hrozbami.

Artur nyní kontaktoval policii, ale může jen čekat, až podniknou další kroky, zatímco digitální hon proti němu pokračuje. Jeho případ působivě ukazuje, jak rychle se dezinformace šíří po internetu a jaký dramatický dopad to může mít na ty, kdo se na tom neangažují. Fotbalový klub, do kterého Artur patří, již zareagoval a zorganizoval právní podporu, aby mu v této těžké době pomohl.

Relevance těchto témat je širší, než by se na první pohled mohlo zdát. Veřejná diskuse o nenávisti online a odpovědnosti platforem je stále naléhavější, aby se takovým incidentům v budoucnu zabránilo.

Další informace o digitálním násilí a jeho účincích najdete na National Geographic a HateAid.

Podrobné zprávy o Arturově případu naleznete zde oe24.