Vlna veder nutí klaunů se zmenšovat – objevena strategie přežití!

Vlna veder nutí klaunů se zmenšovat – objevena strategie přežití!

Dopady změny klimatu na mořskou faunu nejsou jen abstraktním pojmem, ale konkrétně se odrážejí ve změnách chování a fyziologie živých bytostí. Nedávná studie publikovaná v časopise „Science Advances“ působivě vrhá světlo na to, jak klauni reagují na extrémní teploty vody. Výzkumný tým z Newcastle University analyzoval 67 divokých párů klaunů v Kimbe Bay, Papua-Nová Guinea. Během pětiměsíční vlny veder od února do srpna 2023, kdy teplota vody stoupla v průměru o čtyři stupně nad normál, se 100 ze 134 zkoumaných ryb scvrklo.

Přibližně 44 % těchto ryb se zmenšilo o několik milimetrů, zatímco 30 % se zmenšilo několikrát. Jen asi 25 % zůstalo beze změny. Zarážející bylo, že nebyl žádný rozdíl v úbytku mezi hodností nebo pohlavím, ale byl pozorován párový efekt: zmenšování jednoho partnera mělo vliv na druhého. Zdá se, že tyto koordinované adaptace snižují tření v hierarchickém vztahu ryb a zlepšují jejich šance na přežití během fáze říje. Ve skutečnosti měly zmenšující se ryby až o 78 % vyšší pravděpodobnost přežití, zatímco 11 ryb během těchto velmi stresujících podmínek uhynulo.

Velikost ryb a změna klimatu

Výzkumy ukazují, že s rostoucí teplotou vody se zvyšují i ​​požadavky ryb na kyslík, zatímco ve vodě je méně rozpuštěného kyslíku. To vede k tomu, že smršťování je energetickou strategií pro přežití v přehřáté vodě. Tyto adaptivní mechanismy se však neomezují pouze na klauny; K podobným procesům smršťování došlo také u jiných druhů, jako jsou leguáni mořští. Existuje podezření, že tento vývoj velikosti ryb lze pozorovat také v mořích ovlivněných změnou klimatu.

Rybolov by mohl problém dále prohloubit. Zpráva WWF ukazuje, že oceány hrají ústřední roli v globálním klimatu tím, že produkují kyslík a absorbují oxid uhličitý. Změna klimatu představuje pro mořské ekosystémy stále větší výzvy, což má negativní dopady na rybolov. Rostoucí teplota vody a vyšší hladina oxidu uhličitého vede k teplejší a kyselejší vodě, což značně narušuje chování a krmení ryb. Projekce ukazují, že 99 % korálových útesů by mohlo do konce století zemřít, což by bylo pro mnoho mořského života zničující.

Důsledky pro rybolov a zabezpečení potravin

Menší a méně chytlavé populace představují bezprostřední hrozbu pro rybolov. Vědci odhadují, že každý další stupeň Celsia oteplení by mohl vést k poklesu globálního rybolovného potenciálu o více než 3 miliony tun. Vážně jsou postiženy zejména rozvojové země, kde více než dvě třetiny populace závisí na mořském rybolovu. Do roku 2050 se očekává 50% snížení úrovně úlovků, což by mohlo mít dramatický dopad na stravu bohatou na bílkoviny v těchto regionech.

Pro řešení těchto problémů jsou klíčové strategie udržitelného řízení rybolovu a inovativní přístupy v oblasti akvakultury. Vědci zdůrazňují, že lepší řízení rybích populací by mohlo zvýšit rybí biomasu až o 60 %, pokud bude globální oteplování pod kontrolou. WWF proto doporučuje zacházet s rybami jako s pochoutkou a věnovat pozornost praktikám udržitelného získávání zdrojů, aby se snížila ekologická stopa a chránila mořská biodiverzita.