Zdravotní krize v Dánsku: riziko chudoby zvyšuje chyby v medikaci!

Zdravotní krize v Dánsku: riziko chudoby zvyšuje chyby v medikaci!

Nedávná studie Amandy Paust a spoluautorů publikovaná v časopise Plos Medicine upozorňuje na alarmující trendy v nabídce léků, zejména mezi sociálně znevýhodněnými skupinami. Studie vychází z národní studie v Dánsku se 177 495 účastníky a věnuje se problematice potenciálně nevhodných léků (PIM) a jejich zdravotním následkům. Výsledky ukazují, že navzdory univerzálnímu systému zdravotní péče existují značné sociální nerovnosti.

Studie zjistila vysokou potenciální chybovost v medikamentózní péči, přičemž 14,7 % účastníků bylo vystaveno PIM. Zvláště znepokojivé je nedostatečné poskytování (START-PIM), které se vyskytovalo nejčastěji ve výši 12,5 %. Naproti tomu byl zjištěn převis nabídky o 3,1 %. Data ilustrují, jak silně sociální situace ovlivňuje kvalitu léčby. Osoby s menším bohatstvím mají o 85 % vyšší riziko PIM ve srovnání s nejbohatší skupinou, zatímco nižší příjem zvyšuje riziko o 78 % a nízká úroveň vzdělání o 66 %.

Sociální determinanty zdraví

Tyto výsledky jsou v souladu se zjištěními Institutu Roberta Kocha, který analyzuje sociální determinanty zdraví a zdravotní nerovnosti. Institut se zabývá různými aspekty, včetně sociálních nerovností, světa práce, migrace a regionálních rozdílů. Údaje vycházejí z komplexního monitorování zdraví a epidemiologických analýz a ukazují, že sociální nerovnosti ve zdraví a nemoci jsou univerzálním fenoménem, ​​který závisí na různých charakteristikách sociální diferenciace.

Navíc je zřejmé, že lidé s nízkou sociální podporou nebo omezenými sociálními sítěmi, jako jsou imigranti a sociálně slabí, jsou více ohroženi polyfarmacií. Tato forma léků může potenciálně způsobit více škody než užitku, což je třeba urychleně řešit.

Politická opatření a doporučení

Studie doporučuje konkrétní politická opatření ke snížení nevhodného užívání léků a zlepšení rovnosti ve zdraví. Potřebu řešit nerovnosti v oblasti zdraví dále zdůrazňují rozdíly v riziku onemocnění ve střední a starší dospělosti, které je utvářeno vlivy raného dětství.

Souhrnně lze říci, že současný výzkum nejen upozorňuje na naléhavé problémy v nabídce drog, ale také vyzývá k dalekosáhlé diskusi o sociální mobilitě, příjmu a přístupu ke vzdělání, aby bylo možné trvale podporovat zdraví populace. S ohledem na prezentovaná zjištění je nezbytné zlepšit zdravotní podmínky pro znevýhodněné skupiny. Již nyní je vidět, že sociální nerovnost má významný dopad na zdraví a pohodu mnoha lidí.

Další informace o sociálních determinantách zdraví naleznete na Institut Roberta Kocha a na konkrétní téma sociálních nerovností ve zdraví Bioeg.

Rozsáhlá analýza zdravotních problémů, které postihují sociálně znevýhodněné skupiny, poukazuje na naléhavou potřebu opatření ke zlepšení zdravotní péče. Výsledky studie Kleine Zeitung jsou silnou prosbou o komplexní intervence a politická opatření.