Síla jazyka: Porozumění jidiš ve stínu holocaustu

Síla jazyka: Porozumění jidiš ve stínu holocaustu

27. března 2025 přednese Hannah Pollin-Galay, docentka z Tel Avivské univerzity, přednášku s názvem "Mikrohistorie slov. Holocaust-jidiš jako okno do života vězně" ve Wiesenthalově institutu pro studium holocaustu (VWI) ve Vídni. Přednáška začíná v 18:30. a pojednává o hlubokých změnách, které přinesl holocaust v jazyce jidiš. Akce se bude konat v angličtině a účast vyžaduje předchozí registraci na anmelde@vwi.ac.at. Další informace jsou k dispozici v OTS najít.

Přednáška se zaměří zejména na vývoj „churbn-jidiš“, což je jedinečná forma slovní zásoby, která byla vytvořena židovskými přeživšími během a po druhé světové válce. Před holocaustem nebyl jazyk jidiš schopen adekvátně popsat traumatické zážitky ze zajetí, smrti a dehumanizace. Válka vedla k tomu, že vězni vyvíjeli nebo přizpůsobovali četná nová jidiš slova a výrazy, aby byli schopni lingvisticky zpracovat své zkušenosti.

Jazyková inovace

Pollin-Galay ve své přednášce představí dva klíčové pojmy, které se objevily v tomto novém sociolektu. Tyto termíny odkazují na témata krádeží a německo-jidiš setkání během holocaustu. Autoři a intelektuálové jako Nachman Blumenthal, Yisrael Kaplan a Chava Rosenfarb přispěli k dokumentaci těchto nových lingvistických prvků. Své traumatické zážitky zpracovali vytvořením jazyka, který zohlednil morální a existenciální dilemata, kterým čelili.

Například jsou zmíněny nové termíny jako „shabrivin“ (plenění) a „kuzinka“ (vykořisťovatelská sexuální praktika), které živě odrážejí výzvy a konflikty přežití. Poetický a literární význam „jidiš holocaustu“ nachází vyjádření v dílech spisovatelů jako Rosenfarb a Ka-Tzetnik. Tito autoři se ve svých textech zabývají tématy jako korupce, identita a odolnost, která jsou velmi aktuální i pro dnešní diskuse o židovské historii a identitě.

Rozšířený kontext

Kromě lingvistických aspektů je přednáška nahlížena i v historickém kontextu. Eichmannův proces například změnil společenské vnímání němčiny v Izraeli a vytvořil zvláštní akustickou přítomnost. Lidé, kteří v tomto procesu mluvili a svědčili, považovali němčinu méně za „nacistický jazyk“ a více za součást své specifické historické reality. Tento vývoj přispívá k rozvoji aktuálnějších pohledů na německý jazyk a jeho kulturní význam po holocaustu.

Hannah Pollin-Galay se ve svých výzkumech a publikacích ponořila do tématu jazykových změn během holocaustu, zejména ve své knize Occupied Words: What the Holocaust Did to Jidiš. Tato práce získala v roce 2024 Národní cenu židovské knihy v kategorii Studie holocaustu. Pollin-Galay shrnuje význam jazyka jidiš a jeho proměny při řešení historie holocaustu.

Zkoumání těchto jazykových inovací otevírá nový pohled na židovskou historii a související otázku identity. Přednáška proto slibuje hluboké prozkoumání jazyka, traumatu a historie.