Výhrůžky bojkotem: ESC 2026 ve Vídni čelí politické zkoušce!

Výhrůžky bojkotem: ESC 2026 ve Vídni čelí politické zkoušce!

Diskuse o možné účasti Izraele na Eurovision Song Contest (ESC) 2026 ve Vídni nabírá na obrátkách. Několik zemí, včetně Irska, Španělska, Nizozemska a Slovinska, již zvažovalo bojkot soutěže, pokud se do závodu přihlásí izraelští umělci. Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinl-Reisinger (NEOS) v nedávném diplomatickém dopise varuje před možnými důsledky takového bojkotu a zdůrazňuje význam dialogu a výměny názorů.

Meinl-Reisinger vysvětluje, že bojkot nejen ztěžuje uměleckou výměnu, ale také nezlepšuje stávající geopolitickou situaci na Blízkém východě. Kromě toho vyjadřuje obavy z možného rozkolu v rámci Evropské vysílací unie (EBU). Zdůrazňuje, že politický vývoj v kontextu HSR nelze ignorovat, i když se soutěž historicky vyznačovala politickým napětím.

ESC jako platforma pro rozmanitost

Soutěž Eurovision Song Contest, která ročně osloví přibližně 160 milionů diváků, byla založena s cílem propojit národy prostřednictvím hudby. Státní ministr kultury Wolfram Weimer kritizuje výzvy k vyloučení Izraele, protože by to podkopalo základní myšlenku soutěže. Spíše se zasazuje o diverzitu a soudržnost, kterou má EBU zakotvenou ve svých stanovách. ESC představuje apolitickou vizi sjednocené Evropy, i když realita je často složitější.

S ohledem na současnou geopolitickou situaci poroste tlak na EBU, aby jasně rozhodla o účasti Izraele. To by mělo být oznámeno v prosinci 2025. Španělský ministr kultury Ernest Urtasun již vyzval k akci, pokud by byl přijat Izrael, zatímco irská vysílací stanice RTÉ jednoznačně prohlásila, že Irsko se nezúčastní, pokud se Izrael do soutěže přihlásí.

Historické souvislosti a budoucí výzvy

Historicky nebyla ESC bez politických vyloučení. Příklady jako vyloučení Ruska po ukrajinském konfliktu nebo marginalizace Srbska v 90. letech dokazují, že do hudebních soutěží opakovaně pronikají politické souvislosti. Protesty proti Izraeli už proběhly na posledním finále ESC v Basileji a Malmö, což dále přiživuje napětí mezi uměním a politikou. EBU stojí před výzvou jak chránit uměleckou svobodu, tak reagovat na politickou realitu.

EBU se etablovala jako spojka mezi zeměmi a provádí politiku, kterou Michael Schmidt popisuje jako „participativní diplomacii“. To podtrhuje význam ESC nad rámec pouhé zábavy, zejména s ohledem na vnímání evropských identit a roli queer komunit. V budoucnu bude EBU muset vypracovat jasné pokyny k udržení rovnováhy mezi politickými vlivy a podporou kulturní rozmanitosti.

Rakousko, jako hostitel ESC 2026, vidí soutěž jako příležitost k podpoře míru, jednoty a kulturní výměny. Meinl-Reisinger zůstává optimistou, že lze nalézt vyvážené řešení, které bude respektovat jak uměleckou integritu, tak mezinárodní napětí.