Trump vyhrožuje Íránu: armáda je připravena na masivní eskalaci!

Trump vyhrožuje Íránu: armáda je připravena na masivní eskalaci!

Americký prezident Donald Trump zpřísnil svůj postoj vůči Íránu a hrozí vojenskými důsledky, pokud Teherán nezastaví svůj jaderný program. "Pokud to bude vyžadovat vojenskou akci, použijeme vojenskou sílu. Izrael v tom bude samozřejmě lídrem," řekl Trump v nedávném projevu. Nebyl však uveden žádný konkrétní harmonogram vojenského zásahu. Prezident jednoznačně zdůrazňuje, že Írán by za žádných okolností neměl mít jaderné zbraně. Tato eskalace přichází v souvislosti s probíhajícími rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají pokračovat v sobotu. Trump řekl, že jednání mohou být dobrá nebo špatná a varoval: „Pokud selžou, Írán je ve velkém nebezpečí,“ řekl.

Setkání charakterizuje Írán jako „nepřímé rozhovory“ na vysoké úrovni v sultanátu Omán. Sám Írán v minulosti zdůrazňoval, že jeho jaderný program má výhradně civilní účely. S ohledem na jednostranné vypovězení mezinárodní jaderné dohody ze strany USA z roku 2015 však západní státy stále častěji obviňují Teherán z hledání jaderných zbraní. Od doby, kdy USA v roce 2018 od dohody odstoupily, Írán znovu porušuje tam stanovené podmínky. Mezinárodní společenství, včetně EU a OSN, bylo znepokojeno íránskou jadernou latencí a požadovalo zlepšení kontroly.

Jaderná dohoda v kontextu eskalace

Mezinárodní jaderná dohoda, známá také jako Společný komplexní akční plán (JCPOA), byla podepsána ve Vídni v červenci 2015 a byla diplomatickým úspěchem, ale nevydržela. Írán omezil své jaderné aktivity výměnou za postupné zrušení ekonomických sankcí. Návrat amerických sankcí za Trumpa v květnu 2018 však vedl k omezení investic a všeobecným protestům v Íránu. Od roku 2019 Írán prohlásil, že již není vázán omezeními dohody, což zvyšuje další napětí.

Kromě přímých střetů se Trumpovy obavy soustředí také na Íránem podporované milice Hashd al-Shaabi v Iráku. Tato aliance, kdysi spojenec USA v boji proti IS, se nyní ukazuje jako nová hrozba. Trump nedávno nasadil do regionu letadlové lodě a bombardéry, zatímco Pentagon zdůraznil hrozbu, kterou tyto skupiny představují. Experti však pochybují, že by Hashd al-Shaabi zaútočil na americké jednotky kvůli možným následkům takového útoku.

Milice a geopolitické napětí

Milice Hashd al-Shaabi, které byly založeny v roce 2014 pro boj s ISIS, mají až 120 000 členů a mají v Iráku značný vliv. Britský generál Christopher Ghika, zástupce velitele koalice proti IS, zdůraznil, že jeho jednotky budou neustále sledovat milice a v případě potřeby reagovat. Zároveň panují obavy, že na straně Teheránu by v případě konfliktu mohly působit prvky uvnitř Hashd al-Shaabi, jako je Kataib Hizballáh.

Vzhledem k napjaté geopolitické situaci zůstává budoucnost mezinárodních sledovacích opatření nejistá. Zatímco obě strany projevují ochotu mluvit, rizika další eskalace se stávají jasně viditelnými, zejména s ohledem na vojenské přesuny USA a někdy autonomní akce vojenských skupin v Iráku. Tento vývoj by mohl dále destabilizovat region a mít trvalý dopad na dynamiku mezi USA a Íránem.