Protesty v Gruzii narůstají navzdory americké kritice premiéra

Protesty v Gruzii narůstají navzdory americké kritice premiéra

V gruzínském hlavním městě Tbilisi se v neděli večer konaly protesty, které se konají již čtvrtou noc v řadě. Demonstrace jsou výrazem nespokojenosti s rozhodnutím vlády přerušit rozhovory o vstupu do EU. Několik tisíc proevropských demonstrantů čelilo policii vybavené slzným plynem a vodními děly.

Pozadí protestů

Gruzie, země s 3,7 miliony obyvatel, se už měsíce potýká s rostoucím napětím mezi vládní stranou Gruzínský sen a opozicí. Ten obviňuje vládu ze stále autoritářské, protizápadní a proruské politiky. Poslední krize eskalovala po čtvrtečním oznámení, že vláda chce zmrazit jednání EU na čtyři roky.

Protesty po celé zemi

V neděli večer se demonstranti znovu shromáždili na centrální ulici Rustaveli v Tbilisi. Podle gruzínské tiskové agentury Interpress byly zablokovány také silnice do hlavního obchodního přístavu země v černomořském městě Poti. Protesty byly hlášeny v nejméně osmi městech a zprávy opozičních televizních kanálů ukazovaly demonstranty v Khashuri, městě s 20 000 obyvateli, jak házeli vajíčka na kancelář strany Gruzínský sen a strhávali stranickou vlajku.

Mezinárodní reakce

EU a Spojené státy jsou znepokojeny tím, co považují za odklon Gruzie od prozápadního kurzu směrem k ruskému vlivu. Gruzínský sen naopak svá opatření hájí jako obranu národní suverenity před vnějšími vlivy. Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska, poznamenal, že Gruzie „rychle postupuje po ukrajinské cestě do temné propasti“ a že takový vývoj má obvykle katastrofální následky.

Role vlády

Gruzínský premiér Irák Kobachidze odmítl kritiku ze strany USA kvůli údajnému „nadměrnému použití síly“ proti demonstrantům. Na tiskové konferenci uvedl, že policie postupovala na vyšší úrovni než bezpečnostní složky v USA a Evropě a úspěšně chránila stát před dalším porušováním ústavního pořádku. Kobachidze také poznamenal, že oznámení Washingtonu o pozastavení strategického partnerství s Gruzií bylo dočasnou událostí.

Ústavní krize a politické napětí

Odcházející prezidentka Salome Zourabichvili, známá jako kritička vlády a zastánce členství v EU, oznámila, že neodstoupí, až její mandát na konci tohoto měsíce skončí. Nový parlament zvolený v říjnu označila za nelegitimní a bez pravomoci zvolit svého nástupce. Kobachidze slíbil, že Zourabichvili bude muset 29. prosince opustit své oficiální bydliště.

Odvolání proti cizím vlivům

Velké množství diplomatů a úředníků podepsalo otevřené dopisy, které označily pozastavení jednání EU za nezákonné. Gruzínské ministerstvo zahraničí v prohlášení poznamenalo, že cizí státy se snaží zasahovat do fungování gruzínských institucí. To není přijatelné.

Gruzie na cestě do EU

Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Gruzie výrazně přiklonila k Západu a snažila se snížit vliv Ruska. Objevily se přísliby, že by se Gruzie jednoho dne mohla stát členem NATO, a loni byla země oficiálně uznána jako kandidát na členství v EU. Rostou však obavy, že vláda Gruzínského snu může tento kurz opustit, přestože tvrdí opak. V červnu schválila zákon, který nutí krizové a humanitární organizace zaregistrovat se jako „zahraniční agenti“, pokud více než 20 % jejich finančních prostředků pochází ze zahraničí. V září byl navíc přijat zákon omezující práva LGBT.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová v neděli vyjádřila solidaritu s demonstranty a řekla: „Stojíme při gruzínském lidu a podporujeme jeho touhu po evropské budoucnosti. Odsoudila násilí vůči demonstrantům a vyjádřila politování nad signály vládnoucí strany, že nepokračuje v cestě do EU a zlepšuje demokratické podmínky v zemi.