Zabijácký kyborg se sebeuvědoměním: Skarsgård vyvolává vzrušení!
Seriálová adaptace „Vražedného robota“ Marthy Wellsové s Alexandrem Skarsgårdem se zaměřuje na umělou inteligenci a vědomí.

Zabijácký kyborg se sebeuvědoměním: Skarsgård vyvolává vzrušení!
Sériová adaptace úspěšné knižní série Marthy Wellsové „Deníky vraždy“ nabírá tvar. Švédský herec Alexander Skarsgård se představí v hlavní roli bezpečnostního kyborga 238776431. Tato inscenace slibuje oživení jedinečných prvků knihy, přičemž zvláště vyzdvihne prvních pět z deseti epizod. Podle Krone, sérii adaptovali Chris a Paul Weitzovi.
V příběhu kyborg rozvíjí své vlastní vědomí poté, co hackne jeho operační systém. Původně byl vytvořen k ochraně lidí, ale stále více projevuje odpor ke svým stvořitelům a nazývá je "idioty". Místo svého poslání chránit výzkumný tým tráví většinu času sledováním seriálů. Jedním z jeho oblíbených je „Vzestup a pád měsíce Sanctuary“, telenovela interpretovaná jako pocta „Star Treku“.
Nahlédnutí do knižní série
„Murderbot Diaries“ se vyznačuje inovativním stylem vyprávění a rozmanitostí témat. Série knih začala knihou „All Systems Red“ vydanou 2. května 2017 a nyní zahrnuje sedm dílů, nejnovější „System Collapse“ vydaná 14. listopadu 2023. Knihy nabízejí fascinující pohled do vyspělé, hyperkapitalistické společnosti, kde se technologie široce využívají k podpoře lidských životů. Lidé žijí na planetách a ve vesmírných biotopech, zatímco umělé inteligence plní mnoho úkolů, včetně bezpečnosti a provozu vesmírných lodí, uvádí Wikipedia.
Děj série sleduje kyborga, který si říká „Vražedník“, a ve svém neustálém boji se svou identitou a existencí se potýká s různými problémy. Ve hře © „All Systems Red“ se hlavní hrdina osamostatní a vydá se na cestu sebeobjevování a zároveň ochrání své okolí před hrozbami. Příběhy často odrážejí napětí mezi člověkem a strojem, které pokračuje i v dalších svazcích.
Umělá inteligence v literatuře a společnosti
Téma umělé inteligence je nejen ústředním bodem Wellsovy série, ale je důležité i v širší literatuře. Díla jako „I Am Mother“ a slavný příběh Isaaca Asimova ukazují dvojí vztah mezi člověkem a strojem. Roboti jsou často antropomorfizováni, což vede ke vzrušujícím a někdy temným scénářům. Například Karel Čapek vymyslel termín „robot“ k popisu uměle vytvořených pracovníků – koncept, který je v literatuře zkoumán po desetiletí, jak vysvětluje Deutschlandfunk.
Současnou společenskou diskusi o umělé inteligenci a její roli ovlivňuje i právní vývoj, jako je „zákon o umělé inteligenci“ EU, který reguluje aplikace s vysokým rizikem. Tyto pokročilé technologie, které se stále více stávají normálními, rezonují v kulturním kontextu, který řeší dobrodružné i etické výzvy.
S nadcházející premiérou série Murderbot se diváci znovu ponoří do otázek vědomí a autonomie, které jsou zásadní nejen pro postavy příběhu, ale také pro náš neustále se vyvíjející vztah s umělou inteligencí.