Suche
Mein Konto
FPÖ vyzývá k tvrdší linii: zrušit ECHR jako ochranný štít pro imigranty!
Devět států EU požaduje přehodnocení ECHR, politička FPÖ Petra Steger kritizuje ÖVP. Azylová politika v centru pozornosti.
FPÖ vyzývá k tvrdší linii: zrušit ECHR jako ochranný štít pro imigranty!
Devět členských států EU nedávno podepsalo dopis vyzývající k reinterpretaci Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR). Tento krok uvítala europoslankyně Petra Steger z FPÖ, která kritizovala současnou interpretaci ECHR jako překážku efektivním deportacím nelegálních imigrantů. Tento požadavek je součástí širší politické debaty v Rakousku a Evropě o rovnováze mezi lidskými právy a národní bezpečností. Steger obvinil ÖVP z dvojího metru a varoval, že odpovědnost by se neměla přenášet na soudy. OTS uvádí, že…
Diskuse o ECHR není v Rakousku nová. Předseda federální strany FPÖ Herbert Kickl navrhoval reformu úmluvy již v roce 2019, ale to se tehdy setkalo s odporem. Steger, který také působí ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), nyní požaduje změny právního základu, aby se předešlo přehnaným výkladům a umožnila se přísnější azylová politika. Ironie, že ÖVP vede Beate Meinl-Reisinger, šéfka NEOS, která podobnou reinterpretaci dříve označila jako „bullshit policy“, nezmiňuje Steger.
Význam ECHR v Rakousku
Rakousko se k ECHR připojilo v roce 1958 a od roku 1964 má statut ústavního práva. To představuje zvláštní rys mezi 47 smluvními státy. Práva, která lze odvodit z EÚLP, se přímo vztahují na rakouské soudy a správní orgány. Federální kancléř vysvětluje, že... Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku je odpovědný za sledování ECHR. ESLP zaujímá dynamický přístup a vykládá Úmluvu jako „živý nástroj“, jehož výklad vychází ze současné společenské a ekonomické reality.
Rakousko je také smluvní stranou dalších lidskoprávních úmluv Rady Evropy a usiluje o posílení ochrany lidských práv. Zachování individuálního práva na odvolání k ESLP je ústředním zájmem rakouské vlády. Mezi mezinárodní závazky patří mimo jiné ratifikace Istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách, ke které došlo v roce 2014.
Lidská práva v EU
EU aktivně podporuje lidská práva a demokracii ve svých vnějších vztazích a jejím cílem je utvářet všechny politiky z hlediska lidských práv. Evropský parlament zdůrazňuje, že... EU má různé právní základy na podporu lidských práv, včetně článků 2 a 3 Smlouvy o EU, které stanoví hodnoty a cíle Unie. Strategický rámec pro lidská práva a demokracii byl přijat v roce 2012 a třetí akční plán pro lidská práva a demokracii je platný do roku 2027.
EU se rovněž zasazuje o dodržování mezinárodního práva a využívá různé nástroje k řešení otázek lidských práv na mezinárodní úrovni. Patří mezi ně například politické dialogy s více než 60 zeměmi, volební pozorovatelské mise a rozvoj strategií pro jednotlivé země na posílení lidských práv.
Současná debata o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a jejím výkladu tak odráží složité výzvy, kterým státy čelí ve snaze sladit národní zájmy a mezinárodní závazky. Současný výklad lidských práv zůstává ústředním tématem v rámci EU a jejích členských států.