Experti varují: Rakouský rozpočtový plán hrozí kritickou hranicí deficitu!

Experti varují: Rakouský rozpočtový plán hrozí kritickou hranicí deficitu!

V úterý 2. června 2025 se sejde rozpočtový výbor k tradičnímu rozpočtovému slyšení. Přizvaní odborníci již předem vyjádřili značnou kritiku vládního návrhu rozpočtu. Odborníci se shodují, že plánovaná opatření nejsou dostatečná k překonání finančních výzev nadcházejících let. Ministr financí Markus Marterbauer (SPÖ) předpovídá rozpočtový deficit, který klesne ze 4,7 % na 4,5 % HDP. Příští rok se očekává schodek 4,2 %, přičemž obě hodnoty jsou výrazně nad 3% limitem stanoveným EU.

Za této situace by EU mohla do léta zahájit postup při nadměrném schodku. Pro zmírnění finančního tlaku jsou na rok 2023 plánovány úspory ve výši sedm miliard eur a na rok 2026 10,3 miliardy eur. Největších úspor by mělo být dosaženo zrušením klimatického bonusu a snížením financování.

Kritika od odborníků

Christoph Badelt, šéf Fiskální rady, na slyšení vyzval k dalším opatřením a zdůraznil, že k návratu pod hranici 3% deficitu do roku 2028 bude zapotřebí „mnoha dalších ostrých a nepříjemných politických rozhodnutí“. Naléhavě jsou zapotřebí také reformy v oblasti důchodů a zdravotnictví. Margit Schratzenstaller z Wifo, kterou Zelení pozvali, vidí škrty v opatřeních na ochranu klimatu jako „dolů“, ale celkově hodnotí rozpočet pozitivně. Zdůrazňuje potřebu zvýšit příjmy.

Monika Köppl-Turyna za NEOS vyjadřuje obavy z chybějících strukturálních reforem a rostoucí daňové sazby. Cestu konsolidace považuje za nereálnou a požaduje další úspory ve výši pěti miliard eur do roku 2028. Vysoké vládní výdaje a zvyšující se dluh kritizuje i Martin Gundinger z Rakouského ekonomického centra, které navrhla FPÖ.

Georg Feigl z Komory práce nominovaný SPÖ kritizuje nedostatečnou zátěž bohatých občanů a přílišné škrty, které se dotýkají nízkopříjmových skupin.

Vývoj rozpočtu a požadavky EU

Diskuse o vývoji rozpočtu je v kontextu rostoucích čistých finančních potřeb federální vlády, které mají dosáhnout 15,4 miliardy eur v prvních devíti měsících roku 2024. Výplaty jsou již o 13,1 % vyšší než loni, což odráží rostoucí penzijní zátěž a vyšší výdaje v jiných oblastech. Zároveň došlo k slabému vývoji příjmů, zejména v oblasti daně z obratu a odvodů z nemovitostí. Na tomto pozadí různé instituce očekávají, že maastrichtský deficit pro rok 2024 bude mezi 3,3 % a 3,9 % HDP.

Další dopady na rozpočtové hospodaření členských států bude mít reforma Paktu stability a růstu, o které rozhodla Rada ministrů EU 29. dubna 2024. Tato reforma má zjednodušit pravidla pro státní dluh a rozpočtové deficity a zároveň více zohlednit individuální situaci zemí. V budoucnu budou muset vysoce zadlužené země snižovat svou míru zadlužení o 1 % ročně, zatímco země s úrovní zadlužení mezi 60 a 90 % ji budou muset snížit o 0,5 %. Kritici však varují, že tato pravidla by mohla bránit nezbytným investicím do ochrany klimatu a sociálních oblastí.

Při projednávání se předpokládá, že návrh rozpočtu bude následně po kapitolách zpracován v rozpočtovém výboru. Rozprava na plenárním zasedání začíná 16. června, přičemž nejprve bude schválen zákon o rozpočtu; Konečné rozhodnutí o dvojím rozpočtu je naplánováno na 18. června.

Celkově je jasné, že rakouská vláda stojí před výzvou nejen dodržovat požadavky EU, ale také vzít v úvahu vzrušenou politickou debatu a různé odborné názory, aby vytvořila udržitelný a na budoucnost orientovaný návrh rozpočtu.