Elfriede Jelinek: Nejsem mrtvá! – Fake news šokují fanoušky

Elfriede Jelinek: Nejsem mrtvá! – Fake news šokují fanoušky

V úterý odpoledne 17. června 2025 se internetem rychle rozšířila zpráva o údajné smrti rakouské nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek (78). Účet na X (dříve Twitter), který zprávu šířil, se později ukázal jako hoax. Situace zdůrazňuje výzvy, které představují falešné zprávy na sociálních sítích. Rakouský spisovatel na tuto lživou zprávu reagoval klidně a upřesnil: "Je to podruhé, co jsem mrtvý. Jsem naživu."

Zpráva o údajné Jelínkově smrti byla na falešný účet původně zveřejněna ve 13:40. Hoax vyšel najevo ve 14:08. kdy provozovatel účtu, italský novinář Tommasso Debenedetti, přiznal, že šlo o podvrh. Debenedetti není ve světě falešných zpráv žádným neznámým: už v roce 2020 vzbudil rozruch falešnou zprávou o smrti o operní hvězdě Plácidu Dominga. Následně mluvčí Rowohlt Nora Gottschalk potvrdila, že zpráva o Jelínkově smrti není pravdivá. Četná rakouská a německá média, včetně „Der Standard“, o falešné zprávě původně informovala a později se omluvila za její šíření.

Problém falešných zpráv

Tato epizoda není ojedinělým případem, ale je součástí znepokojivého vývoje, který je v digitálním věku stále důležitější. Jak uvádí bpb, stále více se šíří fake news, dezinformace a dezinformace, které jsou záměrně šířeny na sociálních sítích. Takové nepravdivé nebo zavádějící informace ohrožují nejen důvěru veřejnosti v média, ale i v politické instituce.

Výzkum ukazuje, že nejistota způsobená falešnými zprávami je také způsobena nízkou důvěrou v média. Zejména volební rok 2016, ve kterém byl prezidentem zvolen Donald Trump, a referendum o Brexitu rozdmýchaly debatu o fake news. Vědecké studie odhalily, že méně než 1 % obsahu, který uživatelé vidí na sociálních sítích, je klasifikováno jako fake news. Přesto i malé množství dezinformací může mít významný dopad na utváření mínění a volební výsledky.

Opatření pro boj proti dezinformacím

V boji proti šíření falešných zpráv byly podniknuty různé iniciativy. EU zahájila programy jako EU vs. Disinfo a European Digital Media Observatory, aby se vypořádala s dezinformacemi. Mediální gramotnost je rovněž považována za klíčový přístup k boji proti falešným zprávám. Nejde jen o předávání znalostí, ale také o kritické zkoumání mediálního obsahu.

V souvislosti s Jelínkovou nepravdivou zprávou se zvláště ukazuje, jak důležité je být informován o mechanismech dezinformací. Mediální gramotnost je nezbytná pro podporu důvěry v renomované zdroje informací a pro rozpoznání pochybného obsahu. Epizoda o Elfriede Jelinek ukazuje nejen na rizika fake news, ale také na potřebu lepší mediální výchovy ve společnosti.