Brieger varuje: Neutralita Rakouska potřebuje naléhavé přezbrojení!

Brieger varuje: Neutralita Rakouska potřebuje naléhavé přezbrojení!

Generál Robert Brieger, který do května 2025 vedl Vojenský výbor Evropské unie, přijal kritiku vojenské neutrality Rakouska a zdůraznil, že má výhody i nevýhody. Během jeho působení v čele Vojenského výboru se ukázalo, jak moc se bezpečnostní a obranná politika EU změnila od ruského útoku na Ukrajinu. Brieger vidí potřebu změny vědomí ve střední Evropě a vyzývá k návratu k operační armádě. Podle jeho názoru je třeba zlepšit vojenskou mobilitu mezi členskými státy EU, aby vyhovovala měnícím se požadavkům.

Brieger popisuje evropskou bezpečnostní situaci jako prekérní, ačkoli ruská rétorika je drsná a nebezpečí taktického použití jaderných zbraní nelze odmítnout. Přesto jejich okamžité použití považuje za nepravděpodobné. V kontextu Ukrajiny je plné obnovení ukrajinské suverenity z vojenského hlediska nereálné. Varuje, že konflikt může trvat nejméně dva roky a vyznačuje se dezinformacemi a kybernetickými útoky.

Obranná politika EU v přechodu

EU dosáhla od roku 2015 pokroku ve své společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP), ale zdá se, že skutečný průlom je zatím v nedohlednu. Válka na Ukrajině přiměla evropské země přemýšlet o zvýšení své akceschopnosti. Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker upozornil na potřebu evropské armády již v roce 2015. Naléhavost dalšího rozvoje SBOP je nyní nesporná, aby přežila v konfrontačním geopolitickém prostředí. Názor obyvatel v Rakousku však odráží určitou skepsi, pokud jde o vstup do NATO: 64 % Rakušanů je proti takovému kroku, 91 % považuje neutralitu za důležitou.

Významná část populace, konkrétně 67 %, však podporuje intenzivnější spolupráci v oblasti bezpečnostní a obranné politiky v Evropě. Toto napětí mezi touhou po bezpečí a respektem k neutralitě Rakouska dává prostor pro diskuse o budoucích strategiích. Rakouská vláda se zavázala k účasti na SBOP, přičemž neutralita je zaručena irskou doložkou.

Perspektivy bezpečnostní spolupráce

Účast Rakouska na vojenských misích EU navzdory skeptickému postoji velké části populace – 66 % je pro zintenzivnění spolupráce po válce na Ukrajině – ukazuje ochotu přispět k evropské bezpečnosti. Děje se tak v rámci Evropského mírového nástroje, který mobilizuje 2 miliardy eur na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Brieger také vyzývá k větší integraci evropského obranného průmyslu a společnému trhu s obranným vybavením.

Rakousko je aktivně zapojeno do 12 ze 60 projektů stálé strukturované spolupráce (SSZ). Navíc je zásadní potřeba modernizace vojenské techniky, protože obyvatelstvo považuje národní armádu za slabou. Pouze 3 % hodnotí vybavení vlastních ozbrojených sil jako „velmi dobré“.

Válka na Ukrajině proto představuje zlom pro evropský bezpečnostní řád. Otázky týkající se situace vojenské neutrality, integrace zbraní a budoucí role EU v globální bezpečnostní architektuře zůstanou. Malé noviny a ESUT zdůraznit tento vývoj, zatímco ÖGFE názory obyvatel na to jsou zdůrazněny.