Armin Wolf v boji proti nenávisti na internetu: Je ústavní stát bezmocný?

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Armin Wolf legálně bojuje proti nenávisti na internetu. Právník Längle požaduje data od X, ale právní překážky zůstávají vysoké.

Armin Wolf kämpft rechtlich gegen Hass im Netz. Anwalt Längle fordert Daten von X, doch rechtliche Hürden bleiben hoch.
Armin Wolf legálně bojuje proti nenávisti na internetu. Právník Längle požaduje data od X, ale právní překážky zůstávají vysoké.

Armin Wolf v boji proti nenávisti na internetu: Je ústavní stát bezmocný?

Vypořádání se s nenávistí na internetu lze stále označit za právní výzvu. Armin Wolf, moderátor ORF-ZiB, se zabývá bezmocnými pokusy zasáhnout proti urážkám a kriminálnímu obsahu na platformě X v aktuálním příspěvku na blogu. Wolf je pravidelně konfrontován s misogynními, rasistickými a politicky extrémními příspěvky, které jsou šířeny anonymním účtem. Navzdory vnitrostátním právním předpisům a právním předpisům EU, jako je například zákon o boji proti nenávisti na internetu z roku 2021, jsou možnosti prosazení zákona nejisté. Jak uvádí Wolf, zpráva pro X neměla žádný účinek, protože společnost neviděla žádné porušení svých vlastních pokynů.

V září 2024 podal právník Philipp Längle z Vorarlberska trestní oznámení na neznámého autora a usiloval o vydání uživatelských dat. Vídeňský trestní soud ale vydal informační příkaz, který X ignoroval. Stejně jako v případě irského soudnictví, které se prohlásilo za nekompetentní kvůli tomu, že data nejsou fyzicky uložena, byly snahy v USA také považovány za neúspěšné. Americké úřady to neklasifikovaly jako prioritní trestný čin. Tyto zkušenosti ukazují, že proti nepřátelství nemají šanci ani prominentní lidé s právní podporou.

Výzvy zákona o digitálních službách

V boji proti těmto problémům vstoupil 17. února 2024 v platnost zákon o digitálních službách (DSA). [Tagesschau] uvádí, že tento právní rámec slouží k rychlejšímu zásahu proti nelegálnímu obsahu na internetu a zejména k boji proti nenávisti a nenávistným projevům na sociálních sítích. Velké platformy, které jsou považovány za „strážce brány“ a mají v EU přes 45 milionů uživatelů, mají povinnost hlásit podezření na případy úřadům a včas odstraňovat nelegální obsah. Podle tohoto zákona mají poskytovatelé jako X také odpovědnost za ochranu nezletilých a zohlednění psychologických účinků jejich služeb.

Navzdory tomuto pokroku se zdá, že stále existuje mnoho nejistot, které mohou vést ke zdlouhavému soudnímu řízení. Kritici, jako je poslanec Patrick Breyer, varují, že definice porušení je problematická a že země by mohly mít obsah, který je nelegální pouze na jejich území, v celé Evropě smazán.

Opatření pro boj s nenávistí

Kromě DSA nabízí zákon „Hate on the Internet Combating Act“ rozšířené právní možnosti boje proti nenávisti na internetu. Mezi zákonná opatření patří mimo jiné soudní mazání nenávistných příspěvků a snadnější identifikace pachatelů, pokud o to krajský soud požádá. Oběti online nenávisti také těží z psychosociální a právní podpory bez jakéhokoli rizika, což výrazně zlepšuje jejich situaci.

Ministerstvo spravedlnosti je také členem výboru „No Hate Speech“, který funguje od roku 2016 a vykonává důležitou osvětovou činnost. Přesto je evidentní, že právní stát a stávající pravidla, jako je DSA, jsou často vnímány jako bezzubé. Wolf vyvozuje kritický závěr: Cesta k právním krokům proti nenávistným příspěvkům zůstává pracná a frustrující, což dělá ze struktur platformového kapitalismu významnou překážku.

Vzhledem ke všem těmto výzvám zůstává právní boj proti online nenávisti klíčovým společenským problémem, který vyžaduje komplexní opatření a úzkou spolupráci mezi zákonodárci, platformami a občanskou společností.